Miláček - Guy de Maupassant

16. listopadu 2016 v 17:45 | Silwiniel |  Čtu
O této knížce jsem chtěla napsat už před mnoha dny, ale nedostala jsem se k tomu kvůli nemoci. Týden jsem byla zalezlá doma s bolením v krku a kašlem a nějak jsem vůbec nebyla schopná přemýšlet a tvořit. Teď už je mi ale konečně líp, a tak jsem sepsala své pocity ze čtení dalšího klasického díla, o kterém určitě každý z vás slyšel.

https://www.levneknihy.cz/Document/145/145052/145052.jpg

Georges Duroy je mladík, který ze všeho nejvíce touží po bohatství a úspěchu, ale v životě se mu zatím příliš nedařilo. Když odešel z armády, odstěhoval se do Paříže ve víře, že v hlavním městě ho potká štěstí. Zatím ale žije v nuzném bytě a víc peněz utratí, než vydělá. Vše se ale zlepší v okamžiku, kdy potká svého dávného přítele Forestiera. Ten mu nabídne místo v deníku La vie Francaise. Mladík věří, že rychle dosáhne povýšení a uznání, ale ukáže se, že není příliš nadaným spisovatelem. Jediná věc, ve které skutečně vyniká, je schopnost okouzlit ženy. Rozhodne se tedy svého nadání patřičně využít a ke svým cílům se dostat přes postele bohatých a vlivných žen.
 

(Ne)malé radosti 20

6. listopadu 2016 v 17:57 | Silwiniel |  (ne)malé radosti
Co mi tento týden udělalo radost?

Každá chvilka, kdy vysvitlo slunce a ukázala se modrá obloha.

I když jsme přišla o jednoho studenta angličtiny, vzápětí mi přibyl další. Absolvovala jsem svůj první pracovní pohovor po Skypu, ze kterého jsem byla pěkně vyklepaná, ale jakmile pohovor začal, uvolnila jsem se a nebylo to nijak hrozné. Naneštěstí asi po deseti minutách vypadl internet na straně zaměstnavatele, takže se pohovor odložil na příští týden. Už ale aspoň zhruba vím, do čeho jdu.

V antikvariátu jsem objevila úplně krásnou a nepoškozenou Stříbrnou židli (4. díl Letopisů Narnie) ve starém vydání! I když už ji doma mám, nemohla jsem ji tam nechat, aby se tam tam trápila samotná a opuštěná. Možná s ní někdy někoho obdaruju.

Letopisy Narnie - Princ Kaspian

3. listopadu 2016 v 19:48 | Silwiniel
S hrůzou a hanbou se dívám, že jsem vám slíbila psát o jednotlivých dílech Letopisů Narnie skoro před rokem! Tenhle blog prostě nemůže existovat bez toho, aniž by tu bylo pořádné vyprávění o všech dílech a proto jsme se rozhodla, že svému slibu dostojím a pustím se znovu do toho!


Uběhl přesně rok od okamžiku, kdy Petr, Zuzana, Edmund a Lucinka poprvé prošli skříní do Narnie. Teď společně cestují do internátní školy a není jim nijak veselo. Vzpomínají na to, jak krásně se jim žilo v Narnii, když v tom najednou ucítí zvláštní magickou sílu, která je táhne pryč a vzápětí se místo na šedivém nádraží ocitají na břehu krásného moře. Usoudí, že se dostali opět do Narnie, ale vůbec to tam nepoznávají. Při prozkoumávání břehu narazí na zříceninu hradu, ve kterém poznají své bývalé sídlo - Cair Paravel. Pochopí, že v Narnii muselo uběhnout mnoho let, dokonce stovky let, zatímco oni v Anglii prožili pouhý rok. Vše se vysvětlí ve chvíli, kdy se děti setkají s trpaslíkem Trumpkinem, kterému zachrání život a on jim vypráví o princi Kaspianovi, který je do Narnie přivolal, aby mu pomohli v boji proti Telmarínům. Děti zjišťují, že se Narnie změnila a je úplně jiná, než si ji pamatují. Zvířata zdivočela a většina už neumí mluvit, stromy upadly do hlubokého spánku a Aslana tu nikdo neviděl už velmi dlouho. Vydávají se tedy s Trumpkinem na cestu za Kaspianem, aby se znovu pokusili zachránit Narnii.
 


(Ne)malé radosti 19

30. října 2016 v 19:01 | Silwiniel |  (ne)malé radosti
Tento týden se mi radosti psaly docela snadno, protože jsem se na FB zapojila do pozitivní výzvy, do které mě nomimovala kamarádka. Na FB nejsem příliš aktivní a do takových věcí se nezapojuji, ale tohle se mi moc líbilo. Když se zapojíte do výzvy, máte za úkol každý den zveřejnit tři věci, které vám udělaly radost a to po dobu jednoho týdne. Dnešním dnem pozitivní výzva končí a tak vám své radosti přináším i sem na blog.



Samhain 2016

27. října 2016 v 19:50 | Silwiniel |  Žiju
Jako každý podzim, i letos jsme vyrazili na Samhain, tentokrát do Deštného v Orlických horách. Měla jsem strach, že bude při nejlepším pořád zataženo a v nejhorším bude pršet, takže ani nevytáhneme paty z chaty. Ale počasí mě příjemně překvapilo a už když jsme přijížděli, hrály kopce kolem nás nádhernými podzimními barvami.




Kam dál