Listopad 2010

Něco málo o mně

25. listopadu 2010 v 21:06 | Lúthien Tinúviel |  Žiju
Nepíšu o sobě ráda...fakt ne. Ale nějak jsem si řekla, že jednou mi to neublíží. Trochu mě k tomu asi inspirovala Clarett. Kdo má odvahu, nechť rozklikne celý článek...

Marina and the Diamonds - I am not a robot

22. listopadu 2010 v 20:53 | Lúthien Tinúviel |  Poslouchám
Dneska bylo venku tak odporně, jak si jen lze přát. Šedivá obloha, mlha, do toho chvílemi pršelo a chvílemi mrholilo. Ze školy jsem přijela někdy kolem 19:30. Zjistila jsem, že výsledky z testu z gramatiku nedopadly moc dobře - o 4 body jsem pod limitem. Ale učitelka nám je ochotná přidat pár bodů za malé testy, které píšeme každou hodinu. Tak snad to nějak vyjde. Zítra píšu z dějepisu, tak mi držte palce.

Tahle písnička mě hodně oslovila, protože se někdy poslední dobou taky cítím jako robot :D Marina má hodně zajímavé texty.


Směsice

17. listopadu 2010 v 16:19 | Lúthien Tinúviel |  Žiju
Je škoda, že krásný prosluněný podzim pomalu končí a začíná zakaboněné depresivní počasí. A to zrovna, když mám pět dní volna. Měli jste dnes taky volno? Zítra mám ve škole jen jednu hodinu, tak se na to vykašlu (jsem to ale pi(y)lná studenstka), učitel si stejně nedělá docházku :) Chachá...Dneska se učím o dějinách USA, o prvních kolonistech, otroctví, je to i docela zajímavé.
Chtěla jsem se zeptat, jestli nemáte někdo typ na hezký film. Přemýšlela jsem třeba o Ženě ve vodě, o které tak básní Clarett :)
54

Píseň o Eärendilovi

14. listopadu 2010 v 15:18 | Lúthien Tinúviel |  překlad
 Jak si užíváte neděli? Já se pořád učím, už jsem z toho šišatá. Tak pro radost přidávám jednu svou oblíbenou písničku od Tolkien Ensemble. V pokračování článku je i můj překlad.



Nový život

13. listopadu 2010 v 11:43 | Lúthien Tinúviel |  povídky
Jedna moje hodně stará povídka, kterou asi znáte. Už jsem jí hodně dlouho nečetla :D

Ulicemi vál mrazivý vítr a světlo pouličních lamp se stříbrně odráželo v hladině kaluží. Staré, zčernalé domy se nepřívětivě tyčily k temnému nebi. Po ulicích kráčeli lidé, zachumlaní v zimních kabátech a rychle spěchali za svým cílem, aniž by se rozhlíželi kolem. Rozsypané odpadky se proháněly ve větru a pletly se lidem do cesty.

Jak se žije na vysoké škole

12. listopadu 2010 v 17:21 | Lúthien Tinúviel |  Žiju
Jak asi víte, začala jsem studovat vysokou školu - konkrétně obor anglický jazyk a literatura. A jaké to je, být "vysokoškolačka"? :D Tak úplně první den jsem byla vyklepaná jak čerstvě narozený ratlík. Měla jsem strach, že nenajdu třídu kam mám jít, že se ztrapním, řeknu něco hloupého, atd. A navíc jsem měla od sedmi, takže jsem vstávala v půl páté ráno. Musím totiž dojíždět vlakem.
No, nakonec jsem to nějak zvládla a pak se to každým dnem jen zlepšovalo. Naštěstí jsem se setkala s dobrou partou lidí, docela si rozumíme, jsou tam dokonce i holky, které mají rády Pána Prstenů :)
Učitelé jsou vesměs v pohodě. Ve všech předmětech na nás mluví pořád jen anglicky, což je docela sranda, protože jsem tak zblbá, že někdy přistihnu sama sebe, jak přemýšlím pořád v angličtině, i když už můžu mluvit česky :D Všechny předměty mě baví, i když to není zrovna lehké. Musíme hodně číst, z jednoho týdne na druhý třeba i přes sto stran odborného textu, nejvíc dějepisu.
Zatím to celkem jde, jen se modlím, abych zvládla zkoušky. Času mám málo, třeba v pondělí se dostanu domu v sedm večer, v úterý v půl deváté. Jsem pořád hodně unavená, dojíždění je děs. Ale baví mě to, tak to musím zvládnout.

A to je radši už vše, nechci vás unudit k smrti :o)

Rozcestník - moje tvorba

12. listopadu 2010 v 8:48 | Lúthien Tinúviel |  Píšu

Velký návrat

7. listopadu 2010 v 19:28 | Lúthien Tinúviel
Zdravím všechny své blogové přátele. Mám velkou radost že jsem zase zpátky :)
Nechce se mi moc mluvit o tom, proč jsem svůj předchozí blog smazala. Ale věřte mi, že jsem nepřestala navštěvovat vaše blogy. Pořád jsem na ně chodila a četla si vaše články. A nakonec jsem zjistila, že to bez vás nevydržím a tak jsem zpět :)
Jestli jste na mě nezanevřeli, tak budu moc ráda.
Vaše Lúthien