19 dní v Irsku

31. července 2011 v 21:32 | Lúthien Tinúviel |  Cestuju
Ano, tak přesně takhle dlouho trval můj pobyt v šedozelené zemi :D Zezačátku jsem se snažila psát na blog hlavně to pozitivní a ze špatných věcí si nic nedělat. Proto to možná vypadalo, že se to všechno obrátilo k horšímu nějak moc rychle. Ale nebylo to tak. Udělejte si čaj nebo kakao a pokud se vám vážně chce, můžete se začíst do tohohle článku, kde se budu snažit zamyslet nad tím, proč to dopadlo tak špatně a taky si zavzpomínat na nějaké hezké chvilky.


Kde se stala chyba? Dost jsem o tom přemýšlela a přišla jsem na tohle:

1. Nevychovanost dětí
Nejhorší byli Cian a Gavin, ale ani Ben s Markem nejsou andělíčci...Prostě a jednoduše řečeno, kluci jsou hodní, dokud si smí dělat všechno, co chtějí. Ale jakmile au-pair do něčeho zasáhne, je oheň na střeše a následuje řev, vztekání, bití...Kluci nemají hranice, nechápou, že existuje autorita a že by k dospělým měli mít nějaký respekt.

2. Přístup rodičů
Nejdřív jsem si myslela, že rodiče jsou celkem přísní, ale to se jen předváděli přede mnou. Doopravdy se o děti skoro nestarají a nahrazují jim to drahými hračkami. Třeba dneska jsem si myslela, že dospělí nejsou doma, protože jsem pořád slyšela řev, Cian brečel a když jsem šla dolů, děti tam byly sami. A přitom byla Elaine doma, ale byla zalezlá v ložnici. A takové scény se opakovaly pořád, když jsme třeba večeřeli, seděla u pc zády k nám a dětí si nevšímala.
Navíc jsou rodiče přesvědčení, že jejich děti jsou hodné a chyba je na straně au-pair. Věří dětem, když žalují.

3. Nedostatek komunikace s rodiči
Když jsem dorazila, čekala jsem, že mě Elaine provede po domě, vysvětlí mi, jak všechno funguje, kam co patří, že mi řekne víc o tom, co kluci smí a nesmí a tak...Třeba jsem nevěděla, jak funguje jejich podivná trouba, doteď nevím, jak funguje jejich pračka, která je úplně jiná, než jakákoli česká pračka, kterou jsem viděla, neřekli mi ani jak zapnout myčku, protože tu doma taky nemáme, ale jen řekla Markovi, aby mi to ukázal. A stejně to bylo i s žehlením. Ne, že by mi to ukázala sama, ale jen poslala Marka, ať mi ukáže, kde je žehlička a prkno...I vysavač jsem si musela najít sama. Stejně tak to bylo s jídlem. Elaine tvrdila, že stačí, když klukům v poledne udělám sandwich, přitom kluci sandwiche nejí. Jonathan mi jednou řekl, ať udělám míchaná vajíčka, ale nikdo z kluků je nechtěl, že je nesnáší. Když koupila párky, ani mi neřekla, že tam jsou a mám je připravit. Když přijeli nějací známí, aby si odvezli jednoho z kluků, nikdo mi nic předem neřekl, snad jen jednou. A když pro děti přijela babička s dědečkem, děti to věděly, že přijedou, ale já ne.

4. Věk a počet dětí
Kdyby jich bylo míň, možná (ale fakt jen možná) by se to dalo zvládnout. Ale čtyři jsou fakt moc. A navíc ten věkový rozdíl je taky hrozný. Kluci běhají venku, každý je jinde, je skutečně těžké mít přehled, kde kdo je a co dělá. A Cian samozřejmě starší bráchy provokuje a otravuje a z toho jsou další hádky. Jak je zaujmout? Co baví 5-ti letého kluka už nebaví 11-ti letého.

5. Moje nezkušenost a citlivost
K tomu ani nevím, co dodat. Prostě jsem jela někam do ciziny poprvé v životě, starala jsem se o děti celé dny taky poprvé, předtím jsem občas pohlídala děti známým, ale to byli rodiče doma...a měla jsem praxi ve školce a škole, ale to je taky něco jiného. Kdybych byla zkušenější, třeba bych to zvládla, i když o tom pochybuju. A taky si asi věci moc beru.

Rady pro budoucí au-pair
(Sice se necítím oprávněná někomu radit, ale napíšu tady aspoň to, co jsem si ze svého pobytu vzala já a co bych udělala příště.)

1. Popis rodiny
Já jsem jela přes agenturu (podruhé bych to neudělala) a dostala jsem popis rodiny. Bylo to hrozně stručné a i když jsem později mluvila s matkou, vlastně mi o dětech moc neřekla, jen že rády hrají fotbal. Takže jsem si pak uvědomila, že je jasné, že toho v popisu moc neměli, protože hodně pracují a nemají na nic čas. Takže rodinu předem vyzpovídejte, jak to jenom jde, hodně se ptejte na zájmy dětí. Mě to třeba vadilo, že kluci se o nic nezajímají, jen o běhání venku.

2. Kontakt na předešlou au-pair
Bez toho bych ani nejela. Můžete bývalou au-pair pořádně vyzpovídat. Já jsem s ní sice v kontaktu byla, ale bohužel mi neřekla celou pravdu, nebo to možná v jejích očích tak hrozné nebylo. Ona hlídala děti, když byly ještě menší, tak možná je to tím. Nicméně, to, že předešlé dvě au-pair utekly předčasně, jsem se dozvěděla až v Irsku.

3. Kontakt na další au-pair v okolí
Už předem se snažte najít kontakty na nějaké holky v okolí, jinak můžete skončit jako já - nepodařilo se mi nikoho najít. A když jste pořád jen s dětmi nebo sami, může vám z toho dobře hrabat :D Nějaká kamarádka je určitě velká posila.

Ale teď radši pojďme k těm šťastnějším chvilkám...přece jen tu byly i chvíle, které byly hezké :)

Cian ve výjimečně dobré náladě

Tohle byla hezká chvilka, kdy jsem Cianovi a jeho kamarádce Emily ukazovala fotky mého pejska, rodičů a našeho města na svém notebooku.

Emily :) Moc milá holčička.

Já s Cianem a Emily - bohužel hodně rozmázlé, ale aspoň mě moc není vidět xD

Tady si děti hrály se psy - zleva je Emily se svou fenkou Sally, potom Caty a Cian s bišonkem Buttonem, který vypadá jako moje Ťapinka :D
Ještě jednou

Cian v dobré náladě. Ten samý den večer proběhla scéna s kolem. Vidíte, že tady ještě přilbu měl.

Emily je zlatíčko :) Proč jsem nemohla hlídat ji? :( Stačila chvilka a už z nás byly kamarádky. A jak má ráda svojí fenku, to je fakt moc hezké. Sally je hodně plachá, bojí se lidí, ale za Emily pořád běhá a hlídá jí. Jednou si chtěla hrát Emily s Cianem v domě, ale Sally dovnitř nesměla, prý to nařídili rodiče a Emily řekla: "Podívej se, jak má chudinka smutné oči. Pojď radši ven, mě je jí líto." A kluci přitom Sally klidně plašili a schválně na ní křičeli, když se přiblížila k domu :(

Bohužel nemám víc fotek kluků, protože jsem se neodvážila vytáhnout foťák...Moc jsme se neskamarádili, tak to prostě nešlo.

Tak ještě pár fotek města. Zrovna pršelo, ale aspoň něco jsem vyfotila.


Takový kámen, na kterém se píše o majáku, která je o kus dál.


Neumíte si představit, jak se těším na normální české jídlo :D Myslím, že jsem tu trochu zhubla, protože jsem tady jedla tak jako že skoro nejedla :D Ráno, kolem 10 hod miska cereálií s mlékem, kolem 13 hod sandwich se sýrem, kolem 20 hod večer nějaká večeře, připravená většinou z konzervy a polotovarů. Když jsem doma, skoro knedlíky nejím, ale teď se hrozně těším na svíčkovou, knedlo vepřo zelo, moravské brabce se špenátem a bramborovým knedlíkem...Už mlčím, nebo poslintám klávesnici :D Stačila by mi jen omáčka na těstoviny připravená z mletého masa a rajčat a ne z konzervy, tu už jsem tu měla snad stokrát a už ji nemůžu ani vidět xD

Uvědomila jsem si, jak si vážím domova, jak se hrozně těším do našeho malého šedivého panelákového chemičkou a šachtami zamořeného městečka, jak se těším na svůj malinký pokojík, na svou postel, na cestu vlakem do školy, na to, že všichni kolem mě budou mluvit česky. A jak je ta čeština krásná! :D
Ale na druhou stranu, bych se klidně teď vydala "au-pérovat" znova. Chtěla bych to napravit. Věřím, že jsou dobré rodiny. Chtěla bych se starat o nějaké holčičky. Být v nějaké rodině, kde by se mnou komunikovali, kde bych se s nimi spřátelila...Možná někdy příště.
Rozhodně to byla drahá sranda, protože jsem v mínusu. Letenky, poplatky agentuře, pojištění...to všechno přišlo na pěkný balík. Už bych nejela příště přes agenturu. Stejně se vůbec nestarali, jak se tady mám.

Tak nevím...už jsem snad vypsala všechno, co jsem měla na srdci. Jen tak pro zajímavost, chcete vědět, co jsem dnes jedla? Asi v 10:10 miska odporných cereálií, ve 14 hod. tousťák se sýrem, ve 20 hod malou bagetku se salámem. Já bych nemohla být anorektička, zabilo by mě to hned xD Zítra vstávám asi v 4:50, takže bych měla jít brzy spát.Doufám, že všechno bude v pohodě. Mám z cesty malinko strach. Ale zvládnu to, hlavně ať už jsem pryč!
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Brabikate Brabikate | Web | 31. července 2011 v 22:02 | Reagovat

Hodně zajímavý článek. Já si vždycky pohrávala s myšlenkou takhle někam vyjet, ale zatím strach vždycky zvítězil... navíc sama sebe přesvědčuji, že bych přece na několik týdnů neodjela od svého přítele, když se i tak vídáme jen sem tam. Ale to jsou všechno výmluvy.
Jestli se tedy ještě někam "au-pérovat", držím ti palce, ať je to tentokrát nějaká milá rodinka. ;-)

2 Lúthien Lúthien | Web | 31. července 2011 v 22:05 | Reagovat

[1]: Děkuju :) Určitě je to hodně zajímavá zkušenost, i když převládá to špatné...

3 Vendy Vendy | Web | 31. července 2011 v 22:29 | Reagovat

A já jsem tu znova - to byl pěkný článek a pěkné shrnutí. Taky si myslím, že hlídat čtyři děti je náročné pro takovou mladou holku (to nemyslím shazovačně, ale jako fakt), myslím, že i zkušená a starší chůva (říkám chůva, je to rychlejší než vypisovat au-pair) by měla co dělat.
Pro tebe by bylo ideální tak jedno nebo dvě děti. A trochu normální, ne takoví raubíři. Ta rodina je jasná, matka očividně nezvládla výchovu, takže jenom vegetují vedle sebe.
Už máš namyšleno,co si dáš k snědku jako první? :-D

4 Vendy Vendy | Web | 31. července 2011 v 22:30 | Reagovat

P.S. - ty fotečky jsou pěkné, holčička je krásná. Ten kluk se mi moc nelíbil, i když se usmíval. Ale teď nemůžu říct, jestli nejsem ovlivněna...

5 Vampire with black eyes(Lilly Addams) Vampire with black eyes(Lilly Addams) | Web | 1. srpna 2011 v 11:38 | Reagovat

pěkný blog.... moc krásný!

6 Caddy Caddy | Web | 1. srpna 2011 v 12:18 | Reagovat

Ach jo... Je mi moc líto, že to nevyšlo, ale aspoň máš zkušenost a ta se cení. Poučila ses a můžeš to zkusit znovu :-)

7 •Keynes •Keynes | Web | 1. srpna 2011 v 12:43 | Reagovat

škoda, že to nakonec nebylo tak příjemné..příště se snad zadaří..:)

8 evča evča | Web | 1. srpna 2011 v 14:26 | Reagovat

a když ti řekli, že tě už nechtějí, nemohla ti najít agentura jinou rodinu poblíž?

9 •Pet!nka• •Pet!nka• | Web | 1. srpna 2011 v 19:18 | Reagovat

Podle mého, když už si platíš agenturu, tak by ti určitě měli většinu věcí zajistit sami. Informce od lidí, kteří tam hlídali před tebou, nějaké informace o tom, zdali je tam někdo na hlídání v okolí apod.
Vůbec se ti nedivím, že se tak těšíš domů, já bych chtěla. I když já bych asi snad ani neměla odvahu říct rodině, že pojedu domu dřív, spíš bych tam tiše trpěla. Obdivuju tě!
A jinak fotky jsou mco hezké. ;-)

10 Jana Jana | Web | 2. srpna 2011 v 0:25 | Reagovat

No ahooj! to mě mrzí, že ti to tak dopadlo:( četla jsem i předchozí články a moc se mi líbí:) moc hezky píšeš...
jinak ještě ti písnu sms, ale ráda bych tě v srpna pozvala k nám... snad budeš moct nebo chtít:))
tak zatím pa Jana (spolužačka;))

11 Alice Cullen-Hale Alice Cullen-Hale | Web | 3. srpna 2011 v 21:33 | Reagovat

Je škoda, že to nevyšlo podle tvých představ, ale můžeš to brát jako cennou zkušenost a kdyby ses do toho někdy rozhodla jít znovu už víš na co dát pozor... Fotky jsou krásné!

12 Vendy Vendy | Web | 7. srpna 2011 v 14:52 | Reagovat

Mimochodem, jaká byla tvoje první bašta p příjezdu? Svíčková, guláš, nebo bageta? :-D

13 Lawiane Lawiane | Web | 10. srpna 2011 v 22:09 | Reagovat

Zkušenost se ti bude každopádně hodit, ta nekomunikativnost rodičů je vážně udivující. Najhorší je, když si ty děti začnou vymýšlet a jejich rodiče pak věří jim a ne tobě. Zkus to znova, třeba si na to zpravíš pohled  a zase se někam podíváš. :-) Tvoje články o Irsku mě moc bavili a jsem za ně ráda

14 Periannath Periannath | Web | 12. srpna 2011 v 12:12 | Reagovat

Irsko! ach, moje vysněná  země, kam bych se tak moc chtěla podívat.Zavidím ti to.No ale třeba se tam někdy podívám.Ještě bych chtěla na Nový Zéland.Ale i Skotsko je nádherné, a vubec celé Spojené království!
Jinak, bych se chtěla zeptat jestli nespřátelíš. :-D

15 Šimikk Šimikk | E-mail | Web | 8. listopadu 2011 v 12:54 | Reagovat

Good článek, ale nač stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko....:D

16 Ravicu Ravicu | E-mail | Web | 27. března 2013 v 17:16 | Reagovat

Pěkné, zajímavé, super článek, skvělé fotky. Do Irska bych se chtěla jednou podívat, ale jako turista ;)

17 Hope Hope | Web | 27. března 2013 v 17:42 | Reagovat

1í dní je ještě v pohodě...já měla rodinku, ui které jsem byla týden, ale tedy je pravda, že s tou jsme se nerozešli ve zlém nebo tak =o) prostě se jenom rozhodli, že malý bude chodit full time do školky, takže au pair nebudou potřebovat =o)
já jsem teď u sedmé rodinky a uvažuju, že ji vyměním...já jsem takový paradox, protože u těch "špatných" rodin vydržím delší dobu než u těch "dobrých"

18 Argonna Argonna | Web | 27. března 2013 v 18:12 | Reagovat

Ako som tak citala o tych detoch, uplne mi to pripomenulo hodiny ked ucim deti od 6 do 10 rokov..naozaj ich nebavia rovnake veci, navyse ich mam asi 16 :\ Po dvoch hodinach som vysata z energie, cize naozaj nezavidim poziciu au-pair a ja osobne by tom to nerobila, mozno s max. dvoma detmi, najlepsie dievcatami ktore su vo vseobecnosti kludnejsie..a chyba je aj v rodicoch

19 Molly Molly | Web | 27. března 2013 v 18:33 | Reagovat

Krása :) Irsko je mým snem, ale s domovem se nedá srovnat nic! Děti nemám ráda, k tomu se klidně přiznám :D Ale jestli mají takovýhle rodiče, tak neni divu...

20 Rowan Rowan | Web | 27. března 2013 v 18:39 | Reagovat

Omlouvám se, nečtu komentáře před sebou, možná se budu opakovat.
Každopádně - soucítím, děvče, soucítím. Já utekla ani ne po deseti dnech. A až na místě jsem se od jedné z holčiček, které jsem hlídala, dozvěděla, že jsem asi pátá au-pair v řadě, která odjíždí dřív.

Bylo to podobné - absolutně nevychované děti, které nerespektují skutečnost, že dospělí má hlavní slovo a udává jim mantinely. Já navíc byla v domě uprostřed polí, široko daleko nic, s dětmi jsem nesměla ani na hřiště do vesnice, nikam, prostě na místě. Co vím, tak pozdější aupairky se na rozdíl ode mě museli kromě dvou psů starat i o slepice. Tatínek věčně seděl doma, takže jakýkoliv problém běžela ta malá mrcha žalovat tatínkovi a já měla průšvih, přestože jsem jí třeba jen řekla, že když nechce jíst to, co máma řekla, že mají jíst, tak holt jíst nebude (já vím, jsem krutá :D ) Naopak maminka nebyla doma skoro nikdy, vracela se pozdě v noci, osobně si myslím, že měla problémy s alkoholem. Dětí si ale jinak nevšímali, mě jako aupairce nic neřekli, nemluvili se mnou, jen když mi potřebovali vynadat.

Chápu tě, žes utekla, chápu tě, že ti to je líto. Já ten odjezd, i když jsem byla ráda, že uteču než mě zakopou někde na poli, obrečela a dlouho jsem uvažovala, jestli jsem neudělala chybu. Jen mě překvapuje, žes měla tak podobný problém, i když jsi jela přes agenturu. Já jela na vlastní pěst.

21 Brisingr Brisingr | E-mail | Web | 27. března 2013 v 19:37 | Reagovat

Hrozní rodičia... hrozné deti... skvelý článok ;-)

22 Coco Coco | Web | 27. března 2013 v 20:06 | Reagovat

Páni, užitečný článek :)

23 MAKY.OREL MAKY.OREL | E-mail | Web | 27. března 2013 v 20:13 | Reagovat

[1]: Strach u mě vítězí neustále :D Jsem (bohužel) ten typ, co je rád doma. Doma je hezky, doma je krásně...

Po 14-ti denní dovolené ve Velké Británii s našima jsem měla na jídlo stejný názor :D Tam se prostě nevaří nic pořádného, akorát brambory a fazole.

Nikdy jsem nebyla nikde sama v zahraničí. Vždycky s našima, ale jezdíme na vlastní pěst a tak mám možná o důvod víc se stejně jako ty těšit domů, kde uvidím známé paneláky a komíny. Díky cizině jsem si vždycky víc vážila domova. Sice jsem nikdy nebyla takhle někam hozená, ale i s našima jsme kolikrát zažili hoodně zajímavé věci. Zkušenosti jsou to fakt k nezaplacení.

A musím říct - mně kolikrát stačí den hlídat české děti. Nejsi vůbec první člověk od kterého slyším, že v zahraničí děcka neuznávají autority a to je fakt jedna z mála věcí, který některé české děti ještě mají, a zaplať pán bůh za to, páč jinak by to se mnou už vážně seklo. A to mi už tak stačí s nimi jediný den, abych byla na mraky, ale je to výzva, takže tu hrůzu ráda podstupuju příležitostně znovu a znovu... Asi jsme nějakým způsobem nepoučitelní :-D

24 Robka Robka | E-mail | Web | 27. března 2013 v 20:34 | Reagovat

Ta fotka Emily s pejskem je nádherná. Moc pěkná holčička. A souhlasím s Vendy, že hlídat čtyři nevychované kluky je na jednu křehkou dívku trochu moc. Příště bych si být tebou vybrala radši rodinku s jedním či dvěma menšími dětmi.
Je hrozné, když se rodiče o děti nestarají a neurčí jim mantinely. Děti pak rostou jak dříví v lese. V podstatě je mi jich líto.

25 Kočka Kočka | Web | 27. března 2013 v 20:45 | Reagovat

To je hezký :)

26 minty minty | Web | 27. března 2013 v 21:10 | Reagovat

No, článok je síce starý skoro dva roky, ale nemyslím, že už nie je aktuálny.

Keď budem mať na to vek, rada by som išla pracovať do Anglicka ako au-pair, ale toto je vec, ktorej sa bojím. Že nedostanem dobrú rodinu a budem zaseknutá v cudzom štáte :D

Emily vyzerá milo, je mi ľúto, že si ju nedostala.

27 Anička Anička | Web | 27. března 2013 v 21:15 | Reagovat

Tak ještě že se dalo utéci. I negativní zkušenost se cení.

28 Thalia Thalia | Web | 27. března 2013 v 21:46 | Reagovat

Tak s takovými dětmi bych rozhodně nevyšla ani já, mám jednu mladší sestru a to je na mé nervy až až. Na druhou stranu, sním o tom, že se jednou podívám do Irska, je to nádherná země.
Emily je moc krásná holčička a vypadá hrozně mile :-)

29 Kajl Kajl | Web | 28. března 2013 v 8:07 | Reagovat

Wow páni, do Irska! To je můj sen :DD
Jinak je to moc zajímavý článek.
Ty děti jsou zlaté, ale teda jejich povahu bych poznat nechtěla :D
Tak i když jste se moc neskamarádili, aspoň máš fůru zážitků :DD
Já bych nemohla takhle cestovat. Sama.. Asi ybch měla nervy uplně někde a kdybych tak málo jedla!! :OO To bych nevydržela :D
Celý to máš každopádně moc pěkně napsaný a přeju hodně štěstí v dalších 'dobrodružstvích' :D

30     | Web | 28. března 2013 v 8:41 | Reagovat

Určitě zajímavý zápisek i když špatná zkušenost.

31 Fík Fík | Web | 28. března 2013 v 8:53 | Reagovat

hezké domy :D takové jiné

32 Danny Danny | E-mail | 28. března 2013 v 14:45 | Reagovat

Omlouvám se, jestli moje dotazy budou debilní, ale zeptat se musím, protože o tom nic nevím:
1. Píšeš, že jsi v mínusu. Kvůli letenkám, pojištění atd. Tak je to u každého au-pair pobytu, že si nevydělá člověk tolik, aby tím uhradil ty vstupní vklady za všechny poplatky a tak, nebo je ten mínus způsoben tím, že jsi tam byla pouze 19 dní?
2. S jakou agenturou jsi to jela?
3. Jak se dá dostat k nějaké rodině bez agentury? Přes nějaké au-pair weby?

Pardon, jestli je to tu už někde zmíněné, možná jsem jen slepá.... :)

33 Lucka Lucka | E-mail | 8. května 2013 v 19:08 | Reagovat

Nemohu s tebou nesouhlasit. :-x Děti nezdraví, neprosí, neděkují, nic si po sobě neuklidí a neposlouchají rodiče, natož nějakou "ó pér". Také se starám o 4 děti. 8-) Bezvadná zkušenost.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama