Město, moře a palačinky

25. července 2011 v 22:58 | Lúthien Tinúviel |  Cestuju
Vážně to nechci zakřiknout...ale už se mi tu začíná víc líbit a méně stýskat :D Ale vezmu to hezky popořádku, mám toho hodně k vyprávění.

V sobotu jsem vyrazila poprvé do města. Měla jsem trochu strach, abych se neztratila, ale naštěstí jsem cestu našla dobře. Město je opravdu krásné, všude barevné krámky, ale hrozně přeplněné. Na každém rohu byli nějací pouliční umělci, ať už zpěváci nebo pán, který vyráběl sochu psa z písku. Prošla jsem si obchodní centrum, koupila si špunty do učí (anglicky se to řekne earplugs, kdyyby to někoho zajímalo xD) a pak jsem narazila na knihkupectví. Většina holek si vždycky jde nejdřív koupit oblečení. Jenom já jsem takový blázen, že všechno utratím za knížky :D No dobře, zas tak drahé to nebylo...ale nebudu vás napínat. Koupila jsem si Pána Prstenů, všechny tři díly v jednom. Mám z toho velkou radost :) V neděli jsem si pak ještě koupila nějaké sušenky a pohledy.


Teď se přesuňme k sobotě večer. To jsem měla svůj první babysitting a měla jsem z toho dost strach. Kluci měli jít do postele v deset, jindy tu běhají pomalu do půlnoci. Večer běhali venku, bylo to v pohodě. Jeden z nich šel spát ke kamarádovi, takže jsem měla už jen tři. V deset jsem je odeslala do pokojů, aby se umyli a převlékli. Starší kluci všechno udělali v pohodě, ale nastal problém s tím nejmenším, pětiletým. Protože nejstarší z nich se směl dívat ještě půl hodiny na tv, postavil si malý hlavu, že se chce dívat taky a že spát nepůjde. Přemlouvala jsem ho já i jeho bráchové, zkoušeli jsme všechno možné, ale nic nepomohlo. Jen se začal víc vztekat a křičet. Kluci volali rodičům a ty mu do telefonu řekli, aby šel spát a poslouchal. Nepomohlo to. Víte, tady je jiná výchova a já neměla žádný prostředek, jak ho přimět poslouchat. Nemůžu na něj ani zvýšit hlas, protože se začne jen víc vztekat. Nakonec se malý díval na televizi s tím nejstarším a za půl hodiny šli spát všichni. Malý usnul v oblečení, v kterém běhal celý den, nevyčistil si ani zuby. Hned jak rodiče přišli, všechno jsem jim řekla. Naštěstí mi nijak nevynadali a uznali, že malý je nezvladatelný. Může to vypadat, že jsem tenhle boj prohrála. Ale já to tak neberu. Celou dobu jsem totiž byla úplně klidná, nenechala jsem se vyprovokovat, nebyla jsem smutná ani naštvaná - a to je pro mě velké vítězství. Kdyby se tohle stalo v Čechách, tak malého ohnu přes koleno a dám mu na zadek a hned by bylo po neposlušnosti...Ale tady to takhle nejde. Ale vážně, když vám v půl jedenácté skáče pětiletý kluk po posteli a na všechny dobře míněné rady vám řekne "bla, bla, bla", je to velké vítězství zůstat v klidu, nemyslíte? :D

V neděli jsem měla celý volný den, takže jsem se mohla klidně vyspat a odpočinout si. Vyrazila jsem znovu do města, podívala se do dalšího knihkupectví, ale už jsem měla tak silnou vůli, že jsem si nic nekoupila :D Jen jsem si prohlížela malé knížečky s irskými pohádkami, určitě si pak něco koupím, jsou malé a levné.

Tohle je nějaká školka nebo co, chodím kolem toho do města.

Řeka Corrib

Najednou ale vykouklo sluníčko a mě bylo hrozné horko. Doplazila jsme se zpět, převlékla se a vyrazila k moři. Vzala jsem si tříčtvrťáky, abych se mohla aspoň cachtat ve vodě u břehu - a bylo to super! Dost lidí i plavalo, ale já jsem si jen namočila nohy, i tak jsem byla šťastná. Takže jsou tu konečně nějaké fotky moře za hezkého počasí :)

Tohle bylo klidné místečko, kde se zrovna nikdo nekoupal, kromě toho pána v pozadí, takže jsem se mohla spokojeně brouzdat.

To jsem si jen tak hrála :D



V pondělí jsem se cítila docela dobře a doufala jsem, že kluci budou poslouchat a nebudou problémy. A opravdu to byl dnes klidný den, který jsem trávila mezi žehlením, uklízením a dohlížením na kluky. V poledne jsem dělala palačinky, už jsem objevila taje zdejší trouby, ale zřejmě ne taje zdejší mouky xD Použila jsem špatnou mouku, ale palačinky se z ní dělat daly a klukům to i docela chutnalo. Nejedí je tu s marmeládou jako my, ale jenom s máslem a cukrem...zajímavé. S marmeládou jim to prý nechutná. Gavinovi se hrozně líbilo slovo palačinka a pořád to opakoval. Občas to spletl a říkal pačalinka :D
Takže už jsem zjistila, co kluci jedí: Párky, pizzu, palačinky, meloun a sladkosti. Z toho teda moc neporostou :D Přitom se je rodiče snaží krmit celkem zdravě, ale kluci se ve všem jen tak ponimrají a nechají to být.
Taky se mi líbí zvyk, který tu mají zavedený - kluci si musí vždycky ráno půl hodiny číst. To je hezké, že se je snaží vést ke čtení :)

Občas si přemýšlím, jaké by to bylo, kdybych žila tady. Měla bych nějaký domeček obložený kameny a porostlý břečťanem, schovaný uprostřed velké zahrady, kde by rostlo plno barevných květin a rozložitý kaštan. Uvnitř by všechno bylo zařízeno v anglickém stylu, měla bych velikou knihovnu plnou zajímavých knih. Každý den bych se chodila projít k moři, venčila bych tam Ťapinku nebo bych si vyjela na kole podél pláže....Hm, to je docela hezká představa, co? A když si uvědomím, že někdo takhle vážně žije...je to zvláštní.

Tak se mějte moc krásně, užívejte prázdniny a přejte mi pevné nervy :D

P.S. Až tady jsem si uvědomila, jak se mi líbí český způsob života a jak mám ráda český jazyk. xD



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 lunaas lunaas | Web | 26. července 2011 v 0:21 | Reagovat

A já si myslela, že jsem jediná - nejsem! :D Zatím jsem si koupila víc knížek než oblečení a když jsem tu byla poprvé ve městě, strávila jsem celý den v knihkupectvích a antikvariátech a byla jsem jen v jednom obchodě s oblečením, kde jsem si nic nekoupila :D

2 Lalaith Lalaith | Web | 26. července 2011 v 9:12 | Reagovat

Nejsi blázen,já bych taky asi hned šla do knihkupectví nebo antikvariátů :-D Pačalinka je skvělé slovo,moc mě rozesmálo :D Ta půl hodina není špatný nápad. Jen mě napadlo,že kdyby měl někdo knihu,která by ho nebavila,mohlo by ho to od čtení spíš odradit. Ale na druhou stranu,každý si určitě vybere knihu,která je pro něj zajímavá.
Přeji hodně trpělivosti a klidu :)

3 Vendy Vendy | Web | 26. července 2011 v 11:41 | Reagovat

To je přesně ono , co jsem psala posledně, že jsi dobrá, když si troufáš na hlídání 4 kluků. Protože znám svou cholerickou povahu, asi bych těm klukům plácla, ale tam se to opravdu nesmí, takže jsi to zvládla velmi dobře. A drž se i nadále a nenech se vytočit, zachovej klid. Jsi asi opravdu v dobré rodině, s rodiči, kteří si zřejmě nedělají iluze o svých dětičkách a po chůvičkách nechtějí zázraky. Zřejmě jim stačí, že děcka nedojdou k úhoně... :-D
Palačinky s máslem a cukrem? Proč ne? ale myslím, že to je věc zvyku, a že by si stejně zvykli i na palačinky s marmeládou. Zkus jim to příště naservírovat - naplň je marmeládou, poskládej na půlky nebo na čtvrtky, ale k náplni přidej ještě pokrájené ovoce, jestli můžeš, jahody jsou ideální. A zkus to nazdobit šlehačkou nebo oslazeným tvarohem...
Fotky máš krásné, líbil se mi tvůj písečný pozdrav z Irska. S koupí Pána prstenu jsi neprohloupila (a asi bych byla taky taková, raději knihu než oblečení). Jsi dobrá, ono to půjde, neboj... ;-)  :-)

4 Bára Bára | E-mail | 26. července 2011 v 12:09 | Reagovat

Ahojky, tady Barca - Pajiny segra :)dala mi odkaz na tvuj blog a musim rict, ze moc povedeny, clovek se u toho dozvida zajimavy veci a kolikrat dost vtipny :)
ja uz jsem si taky zaridila pobyt v Anglii pres agenturu, tak ted budu cekat, co mi najdou....ale segra ti psala, ze bych nebyla proti, kdybych odletela do rodiny, kde jsi ty....ptala jsi se, jestli by potrebovali au pair od rijna do toho ledna, pres zimu? budu moc rada, kdyz se optas :)
mej se hezky, uzivej si to tam :)

5 •Keynes• •Keynes• | Web | 26. července 2011 v 14:53 | Reagovat

pááni, obdivuju tě..já bych asi tak klidné nervy neměla, ale tohle mě vážně bavilo číst, docela mě zajímají jejich zvyklosti..:)

6 Klárka Klárka | Web | 27. července 2011 v 18:04 | Reagovat

Ahoj,

děkuji ti za komentář na mém blogu.

Věřím, že se vše zlepší. Musíš si zvyknout na rodinku a ona na tebe. Uvidíš, že si tě kluci později zamilují.
Mrzí mne to s tím nejmladším, ale nach tomu čas a budou z vás kamarádi...

Hodně štěstí,

Klárka ;-)

7 Alice Cullen-Hale Alice Cullen-Hale | Web | 28. července 2011 v 19:22 | Reagovat

No, zůstat v klidu je podle mě dost velký úspěch. Na to, že mu je pět let si docela dovoluje, ne? A taky mi přijde nemyslitelné, aby takhle malé dítě pobíhalo o půl jedenácté po domě... Neřeknu výjmečně, když je nějaká slavnost, nebo tak, ale... No, jiný kraj, jiný mrav. Fotky jsou jako vždy krásné, konečně taky trochu slunečního svitu!

8 •Pet!nka• •Pet!nka• | Web | 29. července 2011 v 21:22 | Reagovat

8-O  8-O  8-O  8-O  8-O To chci! Ale mrtě moc chci tu knížku!! Jedu tam! Kde jsi jí koupila! je mi jedno, že neumím anglicky a prví stránku budu překládat týden!!!!!! Chci jí!

9 Lúthien Lúthien | Web | 29. července 2011 v 22:13 | Reagovat

[8]: Třeba se dá koupit i v Čechách, třeba ne stejná, ale prostě LOTR v angličtině :)

10 Amelie Amelie | Web | 31. července 2011 v 13:35 | Reagovat

Nádherné fotky. A hlídat 4 kluky bych si asi netroufla. Stačí mi jeden (a manžel) :-D

11 Jíťa Jíťa | Web | 10. srpna 2011 v 19:17 | Reagovat

PP v anglině bych taky chtěla :-) Mám alespoň Hobita :-)
Máš parádní fotky, tam na břehu řeky jsem se taky kdysi procházela :-)

12 zahradniknacestach zahradniknacestach | Web | 16. října 2011 v 7:20 | Reagovat

Jsem tu náhodou, ale hezky jsem si početl a trochu se i pobavil. Hezky napsané, tak ať se daří.

13 Irith Irith | Web | 3. prosince 2014 v 19:30 | Reagovat

Pána Prstenů chválím. Já nechápu lidi, co jezdí do zahraničí jen na nákupy. Já zase veškerý vyhraněný čas trávím brouzdáním po památkách, přírodních i architektonických.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama