Problémy

28. července 2011 v 8:41 | Lúthien Tinúviel |  Cestuju
Ani nevím, jak to napsat...Stalo se to v úterý. A přitom to už vypadalo, že si začínám zvykat a že všechno je v pohodě.

Opravdu, ten den byl hezký, dopoledne jsme s dětmi blbi se psy, byla to sranda. Dokonce se tu objevil pejsek, který vypadá jako moje Ťapinka! Jmenuje se button - knoflík :D
Ale rodiče mi ráno řekli, že mám vzít děti k moři a že si mohou vzít kola. Už bylo dost hodin a děti se nějak neměli k odchodu, asi jsem to měla nechat být, jenže já hloupá jsem je šla shánět a řekla jsem jim, že jdeme. Samozřejmě mi na kolech ujeli, i když jsem jim předem říkala, aby jeli pomalu. Ale pěšky jsem jim nemohla stačit. Za chvíli mi zmizeli z dohledu. Volala jsme za nimi, ale neslyšeli mě. Zastavili se někde u zatáčky a čekali, až je dojdu. Zřejmě se hodně divili, proč jsem rozčílená. Řekla jsem jim, že musí jet pomalu, že je musím vidět, ať jedou blízko mě a neujíždějí mi. A ten 9-ti letý se se mnou začal hádat a byl drzý. Řekl, že spadnout pod auto můžou i když jsem s nimi. Zeptala jsem se ho, jestli se se mnou chce hádat, tak řekl "možná" a zatvářil se přitom tak, jako že je moc rád, že může provokovat. Tak jsem zavolala jejich tátovi a řekla jsem mu to. Řekl, že máme jít domů. Na to mi milý chlapec řekl něco v tom smyslu, ať táhnu do háje. Vrátili jsme se a už jsme byla docela s nervama pryč.
A pak se projevil ten nejmenší. Celý den měl přilbu na kolo,rodiče mu výslovně řekli, že jí musí mít. A najednou si jí vzít nechtěl. V klidu jsem ho přemlouvala, ať si jí vezme. Přišel ten nejstarší kluk a začal mi pomáhat. Malý se začal bránit a praštil bráchu do oka, takže utekl s pláčem. Pak začal mlátit i mě do rukou, kterými jsem držela kolo a řval z plných plic. Už jsem nevěděla, co dělat, tak jsem ho z kola sundala a kolo zamkla. Za chvilku už jezdil na jiném kole a šklebil se na mě, že na mě bude žalovat, že jsem ho škrtila nebo co, což byl nesmysl. Samozřejmě ten nejstarší už volal rodičům a brečel jim do telefonu, tak jsem jim taky řekla, co se děje. Řekli, že tu budou za patnáct minut, ale nakonec přijeli o půl hodiny později, než správně měli. I když se děly takové věci. Jediný trest, který kluci dostali, byl to, že museli být večer v pokojích. Ani s nimi rodiče nemluvili.

Ráno jsem jim řekla, že chci odjet dřív. Ještě se divili, vždyť jsou to jen děti. Asi odjedu na konci srpna. Ale nejradši bych odjela hned. Nevím, co mám dělat. Nevím, jak to tady přežiju.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Terka Terka | E-mail | Web | 28. července 2011 v 10:35 | Reagovat

Tak to je mi moc líto. Něco takového si nezasloužíš. Jen mi nějak nejde do hlavy, jak je možné, že na začátku byli kluci tak hodní a najednou začali takhle zlobit. Možná se rozkoukali nebo tak, kdo ví.
Každopádně je vidět, že rodiče jsou celkem v pohodě, to je dobře. Já ti moc nepomůžu, s dětmi to vážně neumím, ale myslím, že by to chtělo ukázat těm klukům, že jim ve spoustě věcí vyhovíš, ale, že tě oni musí poslouchat, jinak nic nebude.
Vzpomínám si, že když jsem byla menší, tak nás chodily na víkendy hlídat holky, když byli rodiče natáčet na svatbě. Byly to studentky z gymplu a já si vždycky myslela, že když jim rodiče platí, tak nás ty holky musí na slovo poslouchat, brzy mi došlo, že to tak není a hlavně to tak nebude fungovat...

2 Vendy Vendy | Web | 28. července 2011 v 13:30 | Reagovat

Zlatíčko, tohle je první velká zkouška odolnosti. Vydrž, ono se to obrátí. Kluci možná měli vzdorovací den, ještěže máš podporu v rodičích. Možná ti nějaká slzička ukápne, ale je to dobrá zkušenost pro další dny (já vím, to se mi to mluví). Hlavně se snaž zachovat klid, počítej třeba do dvaceti. A taky si říkej, že to není navěky, za pár týdnů pojedeš domů.(To máš do konce srpna? Než půjdou do školy?)
Určitě bude líp. Zeptej se těch kluků, proč na tebe nepočkali. (Třeba se tak chovají normálně, není to nic mimořádného). Zkus jim třeba vysvětlit, že když jsi tam, musíš být s nimi, že je to tvoje práce a oni by ti ji neměli ztěžovat (nevím, jestli tohle pomůže, ale zkusit to můžeš, třeba rozumný argument zabere ???). 8-)
Hlavně se drž, holka, nenech se zdeptat. :-D

3 Evča Evča | 28. července 2011 v 14:13 | Reagovat

Já vím, že to je těžký...ale to jsou prostě děti...Mám 3 mladší sourozence, takže mě někdy šíleně naštvou, možná je výhoda, že se na ně můžu rozzlobit nebo je plesknout.
V tomhle případě si ale myslím, že prostě zkouší, co všechno si ještě můžou dovolit, co ještě sneseš, a taky záleží na tom, jak je vychovávají jejich rodiče, měli by jim dát jasně najevo, že tohle dělat nebudou.
Na druhou stranu, třeba si někdo z dětí uvědomí, že to nebylo hezký, a přijde se ti omluvit... Hlavně to nevzdávej :-)

4 Alice Cullen-Hale Alice Cullen-Hale | Web | 28. července 2011 v 19:26 | Reagovat

Klídek. Vím, že se mi to dobře mluví pěkně z klidu, z domova, z pokojíčku, když nemám na starosti čtyři ukřečené a celkem neposlušné kluky. Ale řeknu Ti to tak: Jsou to děti a prostě mají svou hlavu, mají pocit, že Tebe cizí a mladou holku nemusí poslouchat. Když jsem byla na praxi ve školce, setkávala jsem se tím samým a věř mi, že jsem taky měla kolikrát sto chutí děti profackovat, vzít tašku a odejít a říct, ať mi všichni vlezou na záda. Přeci to nezvdáš! Zase to bude v pohodě, kluci o tom nebudou ani vědět a přejdou to, zase budou normální. Děti jsou splachovací ;-) Moc Ti držím palce. Nevěš hlavu, bude to zase dobré!

5 •Pet!nka• •Pet!nka• | Web | 29. července 2011 v 21:16 | Reagovat

Chápu, že tohle naštve. Děti když se zabejčí, tak s nimi člověk protě nepohne. :-(

6 Aduš Aduš | E-mail | Web | 30. července 2011 v 23:39 | Reagovat

Ahoj, vidím, že máš taky pěkný trable.. Mrkni na můj web, já to měla taky dost divoký, teď jsem přestěhovaná do Londýna. Stěhovala jsem se hned po prvním týdnu, tak se drž, protože tyhle děti jsou dost divoký...

7 Lawiane Lawiane | Web | 10. srpna 2011 v 22:02 | Reagovat

A je to tady. To je přesně to, proč já se radši vyhýbám kontaktu s dětmi a na tuhle práci bych si netroufla, zrovna tak, jako bych si nedokázala představit být učitelka. Jsou to hrozně drzá a zákeřná stvoření, ty děti, kort, když je jich víc najednou.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama