Prvních deset dní aneb jak jsme pekli koláč

23. července 2011 v 7:34 | Lúthien Tinúviel
Ono to vážně utíká docela rychle! A je načase, abych vám zase něco napsala.

Už se začínám víc učit, jak tady všechno chodí. Musím říct, že jsem prožila i pár horších chvil, kdy jsem si říkala, že to snad zabalím a poletím domů, ale pak se to zase obrátilo k lepšímu. Musím si ještě zvyknout a přijít na to, co na kluky platí. (To znělo trochu dvojsmyslně - myslím na děti, ne na kluky všeobecně :D ) Je to trochu jak na houpačce - občas mě kluci dost vytočí, ale za chvíli mi zas něčím udělají radost.

Ve čtvrtek za mnou kluci přiběhli s tím, že chtějí péct koláč. Zůstala jsem na ně koukat a nechápala jsem, co je to popadlo :D Ještě jsem se nevyznala v jejich zvláštní troubě a tak jsem z toho nebyla moc nadšená. Kluci ale zavolali mamce a pak řekli, že to mají dovoleno a přinesli mi recept. Tak jsme tedy začali dělat koláč, ani jsem nevěřila tomu, že by se to mohlo podařit. Samozřejmě chtěli všichni pomáhat, bavilo je nejvíc míchání těsta. Nakonec jsme něco vyrobili a šoupli to do trouby - ta trouba zůstává pořád horká, takže stačí otevřít dvířka a dát to dovnitř. A taky plotýnky jsou stále teplé, ale přikryté. Když jsem na to přišla, měla jsem radost, protože teď si klidně můžu udělat vajíčka nebo uvařit čaj :D Ale abych se vrátila ke koláči - on se vážně povedl! Teda...byl hrozně přeslazený, ale to právě mají děti rády. Pak ještě nějaká kamarádka přinesla polevu, která se roztekla, protože ji namazali na koláč, když byl ještě horký xD Ale co, jíst se to dalo. Pak začali běhat po sousedech, že koláč prodají, jeden kousek za jednu euro...ale postupně snižovali cenu :D Někdo si to vážně koupil, ale většinu snědli kluci.
Už jsem si myslela, že bude klid, ale pak za mnou přišel nejmladší Cian, že chce péct "buns" - je to jako mufinky, ale z těsta. Nakonec jsme se dohodli, že mu dám lízátko a uděláme je zítra (s velkým přáním, aby na to zapomněl). Ten den jsem ještě měla hezkou chvilku, když si C. přivedl kamarádku Emily a byl s ní na půdě, kde prozkoumávali věci. Šla jsem za nimi, abych je ohlídala a přitom jsme si začali povídat. Na počítači jsem jim pak ukázali fotku svého psa, mamky a našeho "domu" (čti paneláku). Reakce na naše panelové sídliště byla "To je velké město!'" Jo, hrozně velké, za půl hodiny ho člověk objede v autobuse :D

Koláč (ehm...z vrchu lehce připálený :D)

Nastal pátek. To byl den, kdy jsem zrovna upadla do špatné nálady, takže jsem se ráno cítila mizerně, ale odpoledne to zas bylo dobré. Nevěděla jsem, jestli jsou se mnou rodiče spokojení a tak jsem si řekla, že trochu víc uklidím. Vždycky uklízím patro dole, ale tentokrát jsem uklidila i pokoje kluků. Už si předtím trochu poklidili sami, ale pořád to tam vypadalo, jak po výbuchu bomby. Vyházela jsem všechno oblečení ze šuplíků, špinavé jsem dala do prádle a hezky jim to složila (asi to bude za chvíli zase rozházené) a všude jsem vyluxovala. Když už se rodiče měli skoro vracet, prišel zase ten nejmenší, že bych chtěl péct :D Měla jsem skvělou výmluvu, že nejsou vajíčka. Jenže se tu zase objevila kamarádka a vajíčko donesla. Pak zase nebyla správná mouka, ale i tu donesla, takže výmluvy zmizely a muselo se péct. Nejdřív jsem museli najít váhu, pak přepočítat gramy na kila ( ano, i to je pro takového matematického génia jako já problém :D Ještě že to ten nejstarší kluk uměl) a usměrnit děti, aby nebylo těsto všude. Zase se to překvapivě povedlo, pak si ještě vyrobili zelenou polevu, takže to i skvěle vypadalo :D
Když rodiče přišli z práce, dostala jsem svoji první výplatu a dokonce jsem dostala přidáno za to, že přišli pozdě. Zeptala jsem se, jestli jsou se mnou spokojení a vše je v pořádku a prý ano, tak to jsem byla ráda. Nakonec jsme se dohodli, že budu hlídat o hodinu déle a dostanu přidáno.

Co bych zatím řekla o práci au-pair? Potřebujete velkou dávku trpělivosti, na děti není dobré ani zvyšovat hlas, vždycky je lepší jít na ně po dobrém. Zkoušela jsem způsob zadrhnutého gramofonu - když děti chtějí něco, co nesmějí, tak v klidu pořád opakujete "ne..ne...ne.." Celkem to funguje :D A toho nejmladšího, pokud hodně zlobí, jsme zabavila tím, že jsem mu na svém pc ukázala úžasnou hru, kde musíte odpálit křečka a pak s ním letět co nejdéle, to se mu líbí :D Doporučuju - tady je odkaz.
A ke všemu je lepší přistupovat pozitivně a snažit se nemyslet dopředu špatně, ale věřit, že bude všechno dobré. Upřímně, kdybych nebyla věřící, bylo by to pro mě ještě těžší. Nejlepší je, když mám zapnutý vysavač, můžu si nahlas zpívat české chvály :D

Tak jsem snad už napsala všechno. Dneska mám volno, ale budu hlídat večer, snad je dostanu do postele (mysli pozitivně). Dostanu je do postele! :D Ehm...Půjdu se projít do města, studovala jsem si mapu, tak snad se projeví nějaké orientační schopnosti xD

Ps. Víte jak jsem vždycky šťastná, když se tu objeví nějaká holčička? Hned si s ní začnu povídat :D Škoda, že aspoň jeden z kluků není holka xD
PPs. Tady je teď hezké počasí, svítí sluníčko. Doufám, že záplavy v České republice brzy poleví a nezpůsobí moc velké škody.
PPPs. Mě snad začalo bavit uklízet. Když jsem to prohlásila u skypu, tak rodiče úplně ztuhli xD
PPPPS. Radši už nic
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lalaith Lalaith | Web | 23. července 2011 v 12:57 | Reagovat

Mmm,ten koláč vůbec nevypadá špatně ;) Děkuji za hru,mladší sestru to chytlo :D Nevím,jak v ostatních koutech republiky,ale u nás už se počasí vylepšilo a svítí sluníčko.
Tebe začalo bavit uklízet?! :O :) Až se vrátíš,můžeš se stavit u nás. Tady uklízení naopak nikoho nebaví :D

2 Lenna Lenna | 23. července 2011 v 13:26 | Reagovat

To s tou troubou je dobrý :DU nás na Jihu furt svítí sluníčko . Mužu se zeptat tohle je tvoje první au-pair? Protože pokud bych já poprví měla hlídat 4 kluky tak bych to nezvládla takže tě obdivuju.

3 Lúthien Lúthien | Web | 23. července 2011 v 15:38 | Reagovat

[2]: Ano, vlastně jsem poprvé v nějaké cizí zemi. Jsem tu teprve pár dní, tak mě ještě neobdivuj :D

4 Jíťa Jíťa | Web | 23. července 2011 v 19:29 | Reagovat

Moc ti držím palce, uvidíš, jak se ti na konci nebude chtět domů ;)
Dneska tady bylo taky sluníčko, ale od zítřka by se zase měly objevit přeháňky.
Tak se neztrať v Galway a přeju spoustu zdaru s pečením! ;)

5 Nessa Nessa | Web | 24. července 2011 v 10:30 | Reagovat

:) prajem ti aby sa ti tam darilo ako doteraz a aby ste spolu upiekli ešte veľa dobrý koláčov :)

6 Alice Cullen-Hale Alice Cullen-Hale | Web | 24. července 2011 v 18:37 | Reagovat

:-) Neobvyklé ještě jsem nezažila, že by kluky bavilo pečení...I když jsou malý. Snad jim to vydrží, holky si jich pak budou cenit :-) Tak Ti přeju hodně zdaru!

7 •Pet!nka• •Pet!nka• | Web | 24. července 2011 v 21:49 | Reagovat

Baví uklízet? Já to mám taky ráda. Je to uklidňující :D

8 Terka Terka | E-mail | Web | 25. července 2011 v 10:43 | Reagovat

Mmmm, ten koláč vypadá dobře :-)

9 Vendy Vendy | Web | 25. července 2011 v 17:33 | Reagovat

Jsi dobrá, opravdu, uhlídat čtyři kluky je dost těžké. Navíc zvládnout pečení, když pečeš poprvé... ale zase, kdyby se to nezkusilo, nic by ses nenaučila. Dobrý je, že se naučíš i uklízet, je to něco jiného, než doma. A doma už ti to pak nebude dělat problémy... 8-)
Tvoje povídání o pobytu se mi čte moc dobře. Těším se na další.

10 Ringwil Ringwil | Web | 25. července 2011 v 18:43 | Reagovat

ten koláč vypadá dobře. =) U nás je zamračeno a často jsou přeháňky, ale občas vysvitne sluníčko. Aspoň něco =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama