Srpen 2011

Hudba jako zdroj inspirace

29. srpna 2011 v 20:05 | Lúthien Tinúviel |  Poslouchám
Také vás při přemýšlení, psaní nebo jakémkoli jiném tvoření inspiruje hudba? Kouzelné tóny často dokáží člověku vnuknout myšlenky a představy, někdy ho zklidní a zlepší náladu, nebo jen podporují tvůrčí náladu. Já ráda poslouchám hudbu, když píšu povídky. A tak jsem se rozhodla zveřejnit takový malý seznam zpěváků, skladatelů a písniček, které mám ráda a třeba se něco zalíbí i vám :) O spoustě z nich musím napsat samostatné články, berte to tedy jako takové shrnutí a ochutnávku :)

Žena ve vodě (Lady in the Water)

26. srpna 2011 v 19:36 | Lúthien Tinúviel |  Sleduju
Poster k filmu Žena ve vodě
Hrozně ráda bych se v tomhle vedru naložila do bazénu a stala se ženou ve vodě, ale o tomhle tenhle článek nebude :D
Bude o filmu od režiséra M. Night Shyamalana, který jsem tenhle týden viděla. Byla jsem na něj hodně zvědavá, protože Vesnice mě nadchla. Je pravda, že Žena ve vodě je sice o dost slabší, ale stejně se mi líbila, protože provokuje k přemýšlení a stejně jako Vesnice spojuje obyčejný život se světem fantazie. Je to příběh plný překvapení, kde nic není tak, jak se na začátku zdálo.

Nesmyslná slova mají někdy smysl

25. srpna 2011 v 17:46 | Lúthien Tinúviel |  Myslím
Díky tématům týdne se učím spoustu nových věcí. Už jsem zjistila, co znamená podivné slovíčko yaoi a teď jsem se pro změnu přiučila něco do svého anglického slovníčku a už se těším, až přijdu do školy a na prvního učitele, kterého potkám, vybafnu slovo floccinaucinihilipilification. Jo, už jsme se naučila to vyslovovat a zní to asi jako flóksinósinajhilipilifikejšn. Tady si to můžete i poslechnout - poslech. A co že to slovo znamená? Jestli jsem to správně pochopila, tak je to spojení několika latinských slov, které označuje nějaký čin nebo zvyk, který nemá smysl, je neužitečný. Takže místo abyste řekli "to je ale nesmysl", zkuste někdy říct "to je ale flóksinósinajhilipilifikejšn". Určitě sklidíte úspěch.

Na Větrné hůrce - Emily Brontëová

23. srpna 2011 v 8:26 | Lúthien Tinúviel |  Čtu
S tímhle článkem se účastním Challenge "Books in my thoughts" u Abbys.

Asi hodinu jsem se psala s velmi dlouhým a podrobným obsahem. Potom jsem nějak zmáčkla enter a všechno bylo v nenávratnu pryč. Musela jsem to psát znova, tak si tohohle článku fakt važte! :D Blog mě jednou zabije....


Emily Brontëová napsala knihu Na Větrné hůrce (anglicky Whutering Heights) v roce 1847 a je zajímavé, že je to její jediné dílo. Také mě překvapilo, když jsem si přečetla, že nejdřív román vydala pod mužským pseudonymem Ellis Bell. Kniha je psaná v ich formě (v první osobě) a příběh vypráví buďto nový nájemník, který se přistěhoval do Drozdova, nebo stará služka Ellen (Nelly). Snažila jsem se porovnat styl psaní Emily s její sestrou Charlotte. Podobné je to, že obě píšou v první osobě a zakládají si na popisu myšlenek a charakteru postav, jinak bych ale řekla, že se jejich styl velmi liší.

Zvířata z Lesoparku v Chomutově

22. srpna 2011 v 9:18 | Lúthien Tinúviel |  Fotím
O víkendu jsem byla na výletě, který se výjimečně povedl a podařilo se mi ulovil i pár celkem ucházejících fotek. Mile mě překvapilo, že v Lesoparku mají opravdu krásné výběhy, dokonce jsme si říkala, kam se hrabe Praha. A pro děti je tam spousta prolézaček a hřišť. Pokud to nemáte daleko, určitě vám doporučuju, abyste se tam taky zajeli podívat :) Tady jsou oficiální stránky Lesoparku neboli Zooparku. (Dřív všichni říkali Lesopark a teď je to pro změnu zoopark :D )

Z téhle fotky mám velkou radost, protože něco podobného jsem chtěla vždycky vyfotit. Není to kůň, ale poník. V lesoparku je jich hodně a já se od nich nemohla odtrhnout :D

Jana Eyrová - Filmové zpracování

21. srpna 2011 v 11:06 | Lúthien Tinúviel |  Sleduju
Protože jsem před několika dny dočetla knihu, byla jsem zvědavá na filmové zpracování. A ještě víc kvůli tomu, že v jednom filmu hraje Georgie Henley, která hrála Lucinku v Letopisech Narnie. Vlastně jsem měla dlouho v plánu se kvůli tomu na film podívat, ale nakonec jsem na to nějak zapomněla.

Modelka ze všech nejkrásnější

19. srpna 2011 v 8:19 | Lúthien Tinúviel |  Fotím
Tak konečně se mi ji podařilo přimět, aby se chvíli vydržela dívat mým směrem :D K tomu mi můžete blahopřát.


Báseň o toaletním papíru

18. srpna 2011 v 13:05 | Lúthien Tinúviel |  Myslím
Téma týdne toaleťák? :D Nejdřív jsem si říkala, že na to asi nic nevymyslím, ale pak jsem si vzpomněla na jednu hodně starou báseň, ke které se vážou zajímavé okolnosti.
Jednou jsem totiž jela v létě na tábor a tam jsme měli všechno zařízené jako správní zálesáci - koupelnu v potoce, vybudovanou z dřevěných kůlů obalených igelitem (směli jsme se mýt jen mýdlem s jelenem, abychom neohrozili raky) a samozřejmě nesměla chybět latrína, která ale byla dost daleko od tábora, schovaná v lese (proč, to si určitě každý sám domyslí).
Byli jsme rozdělění do družstev a dostali jsme úkol, abychom si připravili nějaké představení. Někdo zpíval, další hrál scénku a my jsme si vymysleli recitování básně. Dodnes si pamatuju, jak jsme seděli ve stanu a snažili se vymýšlet verše a jak jsme se u toho bavili. Myslím, že nejméně jeden verš jsem vymyslela já :D Bylo to asi v roce 2001, takže 10 let, ale já si básničku pořád moc dobře pamatuju. A to jsem ji neměla nikde zapsanou! Protože si myslím, že všichni ostatní na to dávno zapomněli, přivlastňuju si autorská práva :D
Ještě bych měla trošku vysvětlit něco k ději té velké epické básně, protože byste možná něčemu nemuseli rozumět. Jak jsem už psala, latrína byla dost daleko od tábora. Když padla večerka, nesměli jsme už vylézat ze stanů. Vždycky chodila po táboře hlídka, a když někoho načapala, musel pak dělat dřepy. Hlídku většinou držel vedoucí Honza, proto se jeho jméno objevuje v básni. A to je snad vše, co bylo potřeba vysvětlit. Kdo má odvahu, nechť kline na celý článek :D

Naše ulice v zeleném hávu

16. srpna 2011 v 16:47 | Lúthien Tinúviel |  Fotím
Vzpomínám si, že v lednu jsem tu zveřejňovala fotky naší ulice v mlze. V té době ještě ležel sníh. A tak mě napadlo, že bych mohla udělat takové srovnání a vyfotila jsem pár fotek teď v létě.
Mám ale problém s tím, že mi fotky přijdou hodně nekvalitní :( Nevím, čím to je. Musím se s hanbou přiznat, že mě sice baví fotit, ale pořádně jsem nečetla nic o tom, jak správně fotit, takže je to třeba jen mou neznalostí, ale obávám se, že to bude i kvalitou foťáku. Mám sice jen Olympus T-100, takže nic kvalitního, ale už jsem s ním vyfotila i hezčí fotky. Asi bych měla začít šetřit na nový foťák...Určitě bych si jednou chtěla pořídit něco lepšího.


Jana Eyrová - Charlotte Brontëová

15. srpna 2011 v 18:07 | Lúthien Tinúviel |  Čtu
S tímhle článkem se účastním Challenge "Books in my thoughts" u Abbys.


Tak jsem se po dlouhé době konečně odhodlala, abych vám napsala o nějaké knížce, kterou jsem přečetla.Tuhle knížku jsem si vybrala v rámci povinné četby a rozhodně jsme neudělala chybu. Nemám ráda dívčí románky, ale nemyslím si, že by tahle kniha byla jen o lásce, to vůbec ne. Řekla bych, že se trochu podobá Pýše a Předsudku, ale ještě víc vypráví o společnosti začátku 19. - tého století. I když jsou v ní patrné prvky romantismu, řekla bych, že je tam vidět i snaha o realismus - pravdivě popsat tehdejší společnost.
Hodně se mi líbily první kapitoly, které vyprávěly o životě malé Jany, sirotka, která musela žít u své tety a jejích dětí, které jí ze života dělaly peklo. Pokud byl člověk sirotek, měl v tehdejší době opravdu hodně těžký život. Knížka ale není o tom, že by měl člověk jenom plakat nad svým životem, ale že by ho měl vzít do svých rukou a pokusit se překonat problémy, které se mu staví do cesty.
Kniha se mi líbila a můžu ji všem doporučit :)








Fantazie je moje realita

14. srpna 2011 v 21:53 | Lúthien Tinúviel |  povídky
Předem upozorňuji, že tato "povídka" nebyla psána se snahou nějak se přiblížit nebo napodobovat Letopisy Narnie. Byla napsaná naprosto spontánně, autorka v něm jen vyjádřila svou fantazii a myšlenky. Jakákoli podobnost s autorkou a postavami je čistě náhodná...při psaní nebylo ublíženo žádnému zvířeti. Omluvte prosím pravopisné i jiné chyby....


Dneska ráno jsem zůstala ležet v posteli o trochu déle, než je u mě obvyklé, cítila jsem se totiž hodně unavená, jenže jsem nevěděla z čeho. Vždyť jsme nešla spát příliš pozdě, ale ta podivná malátnost mě neopouštěla. Jakoby mě spánek ještě víc unavil, než posílil. Převalila jsem se na bok, přitáhla jsem k sobě peřinu a ještě chvíli jsem nechala zavřené oči a jen tak nechala své myšlenky volně toulat. Prázdniny...ani mě nějak nebaví. Vždyť není pořádně co dělat. Kdyby tady aspoň bylo kam jít, ale tady, v našem malém městě, tady prostě není nic zajímavého...Pomalu moje myšlenky nabraly nový, mnohem zajímavější směr. Kdybych tak mohla prolézt skříní do Narnie, to by bylo něco! Jaké by asi bylo prožít prázdniny v Narnii? Před očima se mi hned objevila zelená narnijská údolí, za kterými se táhly hluboké lesy a daleko na horizontu se k nebi vypínaly zasněžené horské vrcholy. Skoro se mi zdálo, že z dálky ke mě doléhá tichá melodie faunovi flétny.

Fotky - Zoo Praha

11. srpna 2011 v 19:30 | Lúthien Tinúviel |  Fotím
Ještě než jsem odjela do Irska, byla jsem se podívat v pražské Zoo, kde jsem nebyla opravdu hodně dlouho. Kdyby nebylo takové vedro, určitě bych si to užila víc, ale i takhle to bylo super :) A myslím, že pár fotek se mi i docela povedlo.

Znuděný orangutan v pavilónu Indonéská džungle

Vesnice (The Village)

9. srpna 2011 v 17:41 | Lúthien Tinúviel |  Sleduju
Konečně jsem se podívala na film, který jsem chtěla vidět dlouhou dobu. Vím, že Clarett ho má velmi ráda a líbí se i dalším blogařkám, které znám. Takže jsem očekávala, že to bude hodně dobrý film, ale zároveň jsem se trochu bála, protože na horory se vůbec nedívám a nevěděla jsem, co od toho můžu očekávat. Ale nakonec jsem si film pustila a vůbec toho nelituju! Byl to určitě jeden z nejlepších filmů, které jsem kdy viděla. Zároveň ale chápu, že tenhle film není pro každého...Není to vůbec žádný horor, spíš bych ho označila jako drama. Je to opravdu hodně hluboký film, který nestačí vidět jen jednou. Když jsem se na něj dívala poprvé, vlastně jsem nevěděla, jestli se mi líbí nebo ne, musela jsem si ho pustit znovu :D A pak jsem uznala, že se mi opravdu líbí. Určitě je to film, který nutí k zamyšlení.

DOMÁÁÁÁ

7. srpna 2011 v 15:24 | Lúthien Tinúviel |  Cestuju
Ani nemůžu říct, jak jsem ráda, že už jsem doma. Cestu jsme přežila ve zdraví a hned z letiště mě naši vzali k Máchovu jezeru, takže jsem se domů dostala až včera. Musím vám ještě povyprávět o cestě z Irska, protože to stálo za to :D