Navzdory básník zpívá - Jarmila Loukotková

29. října 2011 v 21:52 | Lúthien Tinúviel |  Čtu
Snažím se statečně čelit špatné náladě, ale jde to jen těžko. Pořád jsem nemocná, mám streptokoka a místo aby se mi to lepšilo, spíš se to horší. Venku je pochmurné šedivé počasí, které na náladě už vůbec nepřidá. Je mi líto, že na blog přibývají články tak pomalu, ale asi to nějakou dobu nebude lepší. Aspoň sem přidám článek, který jsem měla rozepsaný už dlouho.

S tímhle článkem se účastním Challenge "Books in my thoughts" u Abbys.


Já u pramene jsem a žízní hynu,
horký jak oheň, zuby drkotám,
dlím v cizotě, kde mám svou domovinu,
ač blízko krbu, zimnici přec mám,
nahý jak červ, oděn jak prelát sám,
směji se v pláči, doufám v zoufání,
mně lékem je, co jiné poraní,
mně při zábavě oddech není přán,
já sílu mám a žádný prospěch z ní,
srdečně přijat, každým odmítán.

Muž, který měl oči černé jako bezhvězdná noc a lesklé jako čepel dýky. Nádherná kniha o neobyčejném básníkovi, který nepsal poezii jen pro pobavení šlechty, ale psal o obyčejném životě - o jeho kráse i ohavnosti, o chudých žebrácích, o nevěstkách v hospodách, o smrti, o mučení a vězení - prostě o životě, jaký skutečně je. Ne nadarmo se o něm mluví jako o předchůdci Prokletých básníků. Jeho básně jsou stále aktuální a mají co říct i v dnešní době.


(Pozor, text prozrazuje děj i konec knihy! )
Kniha vypráví o životě Francoise Villona, francouzského básníka, který žil v 15. století. Narodil se chudým rodičům, jeho otec zemřel na mor a tak se ho ujal laskavý kanovník Villon, po kterém si František Montcorbier vzal příjmení. Už jako malého chlapce ho přitahovala poezie. Když studoval na Sorbonně, začal se básním věnovat ještě víc. Ale protože se pohyboval mezi bohatou šlechtou i mezi spolužáky, kteří řádili po hospodách a nevěstincích, nevěděl, kam vlastně patří a nikam nezapadal. Jeho básně opěvovali měšťané i žebráci, jeho popěvky se zpívaly po celé Paříži. Klidný život mu ale překazí mladý kazatel Filip Charmoye, který ho podezírá z lásky ke krásné Kateřině de Vauselles, která ale Villona vůbec nepřitahuje. Když Filip Františka napadne a ten ho v sebeobraně zraní, musí utéct z Paříže, kterou miluje a stane se psancem. Na cestách poznává život a stále píše básně. Když se konečně vrací zpět do milované Paříže, znovu se setká s Kateřinou a zamiluje se do ní. Touží se s ní oženit, ale ve sňatku je mu zabráněno a on se znovu vydává pryč z Paříže. Dostane se na dvůr vévody Orleánského, potýká se se zákonem a dostane se do vězení, kde prožije i mučení. Když se znovu vrací do Paříže, je z něj jiný člověk. Prožil tolik utrpení a zažil tolik věcí, co někdo nezažije za celý život. Znovu touží být s milovanou Kateřinou, ale osud mu nedovolí klidně žít a tak naposledy opouští Paříž, jak mu kdysi předpověděla slepá žebračka:
"Slyším píseň, znějící do věčnosti. Navzdory budeš zpívat, jako když život tepe křídloma do času, a potom sníh, plno sněhových hvězd kolem, padají, třpytí se, poletují, a potom už nic, potom už nic - " (Jarmila Loukotková - Navzdory básník zpívá, str. 517)

1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Poprvé jsem ji četla na střední škole, asi ve druhém ročníku, měli jsme ji v doporučené četbě. Byla to vlastně první knížka od Loukotkové, kterou jsem četla a okouzlila mě.

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Zatím nechávám nevyplněné, nedokážu vymyslet správná slova

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Zatím nechávám nevyplněné, nedokážu vymyslet správná slova (a přemýšlela jsem dlouho :D )

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Hodně těžká otázka...Mám takový pocit, že s žádnou ženskou postavou bych se neztotožnila. Určitě ne s Kateřinou, protože ta byla neupřímná a koketovala s muži, to ke mně vůbec nesedí. Spíš je mi bližší Leonora, i když ta byla zase dost naivní. Možná bych se v něčem mohla ztotožnit s Villonem - určitě v tom, že mám občas pocit, že kvůli škole nestíhám žít :D A kým bych nechtěla být? Určitě Kateřinou.

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Na tvorbě Loukotkové miluju to, jak dokáže čtenáři přiblížit dobu, ve které se příběh odehrává. Realisticky líčí hospody plné lehkých holek i domy vznešené šlechty. Moc se mi líbí dialogy mezi postavami, které jsou často hodně ironické a vtipné. Autorka do textu vkládá Villonovi básničky a to se mi taky líbí, dodává to knize na opravdovosti.

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Možná jen to, že konec dopadne tak, jak dopadne. I když od začátku bylo jasné, že to nemůže být šťastný konec. Je to kniha o skutečném životě a tak nemůže končit jako pohádka.

Jsem Franta Francouz, toho čert si váží,
vždyť rodná Paříž se mě zbavit snaží.
Teď šíje, na niž oprátku mi háží,
řve z plna hrdel, kolik prdel váží.

(Jarmila Loukotková - Navzdory básník zpívá, str.478)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Vendy Vendy | Web | 29. října 2011 v 22:45 | Reagovat

Četla jsem a souhlasím.
Vystihlas to moc pěkně.
Loukotková umí výborně psát, drží se faktů a přitom píše poutavě. Četla jsem od ní více knih, moc se mi líbil i Spartacus a taky Není římského lidu. Ještě jsem objevila její moderní román Medúza (děj se odehrává v nějakých 60.-70.letech), ten byl taky výborný.
Navzdory básník zpívá - díky této knize jsem objevila verše Villona. 8-)

2 Vendy Vendy | Web | 29. října 2011 v 22:46 | Reagovat

P.S. uzdrav se, děvčico!
Nezabírají ani antibiotika?

3 Faira Faira | Web | 29. října 2011 v 22:59 | Reagovat

V prváku jsme měli v učebnici jeho báseň(je to ta první, kterou jsi tu uvedla, ale od jiného překladatele) a hrozně mě chytla. Villona jsem od té doby jako básníka začala mít ráda a tu knížku taky. Nějakým nepochopitelným způsobem jsem se s ním dokázala ztotožnit.
Musím se přiznat, že na konci jsem uronila slzu. Ne proto, že by se tam stalo něco nějak moc strašnýho, ale ten způsob jak to autorka popsala - (odchází a netuší že už se nikdy nevrátí). Prostě mě to dojalo.

4 Caddy Caddy | Web | 30. října 2011 v 10:02 | Reagovat

O Villonovi jsme se učili v prváku, četli jsme právě jeho báseň, kterou jsi uvedla na začátku. Opravdu mě zaujala, těmi rozpory a kontrasty, které ho tak vystihují, takovým zvláštním neklidem... Knihu Navzdory básník zpívá jsem nečetla, ale už jsem o ní slyšela a ráda bych si jí přečetla...

5 Avilan Avilan | Web | 30. října 2011 v 12:32 | Reagovat

Tu knížku neznám.. Ani ji nemáme v povinné četbě, ze které tak nějak už odmítám dál něco číst, protože náš drahý milovaný profesor to pořád mění a většina knih, které jsem doteď přečetla v kánonu k maturitě ani mít nebudeme, takže jsem totálně naštvaná a odmítám číst něco, co po mně pak nikdo nebude chtít...
Jaj, tak to je celkem ironie - pořád se vrací a pořád musí chudák utíkat... Vypadá to zajímavě :-) Kdybych si teď nedotahla z knihovny tucet knížek, určo bych si pro ni zašla - ale otázka je ta, jestli bych ji v naší "knihovně" našla :D
Pořád nemocná? Jejda :-/ Já jsem brala antibiotika na boreliozu a za měsíc du na kontrolu, jenže pořád pociťuju ty příznaky, které jsem měla i před tím... Ale snad je to jen hypochondrie :D Přeju brzké uzdravení :-)

6 BuffynQa » btvsweb.blog.cz BuffynQa » btvsweb.blog.cz | Web | 30. října 2011 v 15:18 | Reagovat

Krásné :).

7 Le fille Ash Le fille Ash | E-mail | Web | 30. října 2011 v 22:14 | Reagovat

Ano, Loukotková píše pěkně. Myslím, že bych mohla po té knize sáhnout! :) Alespoň si ji, jako většinu ostatních, zapíši do seznamu: Přečíst!

Post scriputm: Hlavně se brzy uzdrav!!

8 Alexandre Alexandre | 24. prosince 2012 v 15:30 | Reagovat

bohužel, jsem nečetl tu knižku... ale, jestli ty máš rad " Francois Villon"  doporučuju ti jine knihu, ktera jmenuje :" Je , Franvois Villon " , - Jean Teulé . To je francouzský spisovatel, ale možna, že ho přeloženy do češtiny ? ( fakt , nevim ... )

Au revoir !

9 Tamona Tamona | 19. května 2013 v 18:16 | Reagovat

Doporučuji knihu Nezbedný mistr balad, napsal John Erskine.
Odkaz na knihu: http://www.databazeknih.cz/knihy/nezbedny-mistr-balad-104514

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama