Prosinec 2011

Výhled do krajiny

29. prosince 2011 v 18:48 | Lúthien Tinúviel |  Fotím
Tak jsem se zase jednou odhodlala, odhodila učení a vyrazila někam do přírody. Už mi to vážně chybělo. Z okna se dívám na pěkný kopec, ale ještě nikdy jsem na něm nebyla. Vytáhla jsem tátu a šli jsme společně ten nedobytný vrchol pokořit :D Docela se hodilo, že nemrzne a není sníh. Bylo celkem teplo, jen trochu víc foukal vítr. Protože bylo docela zataženo, fotky nejsou nic moc, ale aspoň něco :)

Krušné hory na obzoru


Křižovatka času

26. prosince 2011 v 17:47 | Lúthien Tinúviel |  překlad
Někdy se stane, že z našeho života odejde někdo, kdo je pro nás důležitý, ale nedá se udělat nic, abychom ho tam zadrželi. Zbyde po něm jenom prázdno a vzpomínky. Nevím, kdo vymyslel rčení "sejde z očí, sejde z mysli" protože u mě to tak vůbec nefunguje. Čas prý léčí - ale já asi budu potřebovat hodně času, protože čím déle ho nevidím, tím víc na něj myslím...Někdy by si člověk přál vrátit čas, ale možná, že by pak udělal věci zase stejným způsobem. Když se ocitnete na křižovatce času, není z ní návratu.


Bouřlivé vlny mě volají domů k tobě
Dunící moře mě volá domů k tobě.

V temné novoroční noci
na západním pobřeží Clare
uslyšela jsem zpívat tvůj hlas.
Tvoje oči tančily,
tvé ruce hrály melodii,
Spatřila jsem před sebou vizi.

Nechali jsme hudbu za sebou, jak tanec pokračoval,
vytratili jsme se k pobřeží.
Cítili jsme slanou vodu a vítr v našich vlasech,
ve smutku ses zastavil.

Najednou jsem pochopila, že musíš odejít.
Tvůj svět nebyl můj, tvoje oči mi to řekly.
Cítila jsem se jako na křižovatce času
a divila jsem se, proč tomu tak je.

Když jsme se zadívali na valící se moře,
spatřila jsem vizi.
Dunící kopyta a bití křídel
v mracích nad námi.

Když ses obrátil k odchodu, uslyšela jsem tě volat mé jméno.
Byl jsi jako pták v kleci, který roztahuje křídla k letu.
"Staré cesty jsou ztracené," zazpíval jsi, když jsi odlétal
a já se divila, proč tomu tak je.

(Hodně volný překlad)



Předvánoční koleda

23. prosince 2011 v 21:37 | Lúthien Tinúviel
Rok se s ježkem sešel a jsou tu zase Vánoce. Pro někoho doba stresu, pro někoho zbytečný svátek, který neslaví, pro někoho krásný čas, na který se těší. Potkávám stále víc lidí, kteří jsou naštvaní, nervózni a nejradši by Vánoce už neslavili. Musí uklízet, zdobit, péct, vařit, kupovat dárky...a podstata Vánoc jako kdyby se najednou vytratila. Lidé si berou rychlé půjčky, aby mohli nakoupit dárky, na které nemají peníze a druzí odlétají k moři, aby se všemu svátečnímu shonu vyhnuli.

Ohlédnutí za uplynulým rokem

21. prosince 2011 v 12:08 | Lúthien Tinúviel |  Žiju
Nejdřív bych se chtěla omluvit, že jsem tu tak dlouho nebyla a všechno, co se týče blogu, zanedbávala. Nebylo to schválně; jen se na mě nabalilo hrozně moc práce najednou a nezbyla mi už žádná inspirace ani chuť k psaní. Věřím, že tohle období jsem už překonala a bude to jenom lepší :)

Je to neuvěřitelné, (hlavně pro mě), ale tenhle blog provozuju již celých 14 měsíců! Protože se blíží konec roku, chtěla bych shrnout všechno, co se za tu dobu událo.