Další rok života

12. ledna 2013 v 8:23 | Lúthien Tinúviel |  Žiju
Stárnutí je jedna věc v životě, která se děje hrozně rychle a nepozorovaně. Vždycky se o narozeninách ohlédnu zpět a říkám si: "Vážně? Další rok? Ono mi už není 18? Jak je to krucinál možný?" :D Ale taky je to jedna věc v životě, kterou člověk nijak neovlivní, takže je lepší to brát s humorem...nebojte se, ještě na tom nejsem jako Joey. (Ale počkejme si, co budu říkat ve třiceti :D )



Tenhle rok byl šílený - byl to rozhodně nejhorší rok v mém životě, ale zároveň se v něm stalo několik nejlepších věcí v životě...takže hádám, že se to nakonec vyrovnalo :D

V prvním článku roku 2012 jsem napsala tohle:
Shrnutí: Cesta k lepšímu životu? Především musím změnit sama sebe a bojovat se svým strachem. Být víc pozitivní a radovat se z maličkostí.

Ano, ano, je to určitě pravda. Jenže někdy už nejde bojovat dál a čím dřív si člověk uvědomí, že vlastně bojuje s větrnými mlýny, tím lépe. Co tím chci říct? Že všechny moje deprese nevznikaly jen tak samovolně, ale měly jasné příčiny. Ta největší z nich byl život s mým nevlastním otcem. Bylo to peklo, které trvalo dlouhých deset let. Neustále jsem cítila, že mě nemá rád, že mě nepřijal a že ať udělám cokoli, stejně se mu nezavděčím. Navíc jsem se musela dívat, jak systematicky ničí mamku, která je nejlaskavější osoba, kterou jsem kdy poznala, ale on s ní zacházal jak s kusem hadru. Byl to člověk psychicky nemocný, člověk, který měl asi tolik citu a empatie jako balvan. To, že jsme se od něj s mamkou odstěhovaly, bylo to nejlepší rozhodnutí v životě. Ale nebylo to ani trochu lehké - vlastně jsme se stěhovaly třikrát za tenhle rok a bylo to hrozně zmatené, ale nakonec jsme konečně sami a je to obrovská úleva!

Dlouho dobu jsem se bála, pořád jsem jen žila ve strachu. Měla jsem strach žít, strach prožívat něco hezkého, protože jsem byla přesvědčená, že to musí hned dopadnout špatně...ale teď už nechci žít ve strachu! To není žádný život, to je jen přežívání.

Nemyslete si, že musíte bojovat, dokud vás to úplně nezničí - utéct není vždycky hanba, někdy je to vysvobození. Žijte tak, abyste si svůj život mohli užívat :)


Co nejvíce radosti v roce 2013 vám přeje
Lúthien







 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Taychi Taychi | E-mail | Web | 12. ledna 2013 v 9:47 | Reagovat

Song to pěkně dokreslil. Jinak přesně tak. Sice jsem neměla problémy s otcem, ale úplně jiné, ale prostě bála jsem se též, že nemohu být šťastná. Naštěstí mi pak do života přišel někdo, kdo mi ukázal, že být taky trochu sobec a dělat věci pro svoje štěstí, není vůbec na škodu. Jinak taky se budu ve čtvrtek ohlížet Víš, tak nějak si myslím, že rok 2012 byl takový šílený, gektický, ale přesto je plno momentů, které bych si ráda vryla do kůže. Navíc já budu mít patnáct, to je 15 let do třiceti, to je šílený. Tobě už je 19(?) to jest 11 let do třiceti... A pak nemá člověk být traumatizovaný, když za pár let už byl začít nějak vědět, jak to teda bude. Jinak do toho devatenáctého roku života ti přeji, abys v uvědomění sama sebe jen pokračovala a aby se ti vedlo moc dobře, protože když se pro něco rozhodneš a jdeš si zatím, celý svět ti jde naproti. :-)

2 Lúthien Lúthien | Web | 12. ledna 2013 v 10:13 | Reagovat

[1]: Ne, už mi je 23 :D Ale 18 jsem napsala, protože tak na 18 se pořád cítím :D

3 Taychi Taychi | E-mail | Web | 12. ledna 2013 v 10:19 | Reagovat

[2]: Tak to pardon, trapas :-D

4 Lúthien Lúthien | Web | 12. ledna 2013 v 10:42 | Reagovat

[3]: V pohodě :D

5 Katastrofa Katastrofa | 12. ledna 2013 v 11:48 | Reagovat

Lúthien, zase mě tak strašně nechval, zase si to tolik nezasloužím :-D

6 Lúthien Lúthien | Web | 12. ledna 2013 v 12:07 | Reagovat

[5]: Mlč, zasloužíš :D

7 silentday silentday | Web | 12. ledna 2013 v 12:08 | Reagovat

Krásný blog... :)

8 Lúthien Lúthien | Web | 12. ledna 2013 v 22:34 | Reagovat

[7]: Děkuju :)

9 Fantaghira Fantaghira | Web | 13. ledna 2013 v 19:58 | Reagovat

Všechno nejlepší! Já taky nikdy nemůžu uvěřit tomu, že už mi nějaký ten pátek není 18, občas si připadám vážně stará... Letos mi bude 22... děsivé.
Ale abych to zakončila nějak optimisticky, tak ti přeju, ať se ti všechno daří a ať ti všechno vyjde :)

10 pavel pavel | Web | 15. ledna 2013 v 10:42 | Reagovat

Tak to já se cítím taky na 18 a je mi víc... to tak chodí, že tělo stárne rychleji než srdce a mysl.
Maminka udělala dobře, že našla odvahu se od něho osvobodit. Taky jsem na tom byl podobně jako ona a ta volnost a svoboda je velká úleva.

11 •Keynes •Keynes | Web | 16. ledna 2013 v 14:10 | Reagovat

Pokud jsi měla narozeniny, tak všechno nejlepší..:D

12 Avilan Avilan | Web | 17. ledna 2013 v 17:48 | Reagovat

Přeji vše nejlepší k narozeninám :) Jo, čas neúprosně běží, až hrůza... No, hlavně že se všechno vyřešilo, jsem ráda, jak jste se vypořádaly s nevlastním otcem. Určitě to pro mamku nebylo jednoduché, ale určitě je vám teď líp :) A vidíš, přece to nebyl tak špatný rok; najít spřízněnou duši v tomto světě není zrovna jednoduché a tobě se to podařilo :)

13 Black Black | Web | 22. ledna 2013 v 9:18 | Reagovat

Přeji všechno nejlepší k narozeninám a už žádné takové hrůzy!:)

Počkej, ona malá Cosette nebyla blond i v originále? Něco se mi právě plete, že jo. Fantine určitě. Marius sice nějaký krasavec není, ale sympaťák to je, tak to vem čert. A Wolverinovi (či pro mě spíš je to Van Helsing) jsem to žrala:D On ten muzikál tam narval téměř všechno právě díky textům písní. Samozřejmě, že nikdy nebude natolik rozsáhlý jako onen seriál, je to osekané, ale řekla, že vše, co zaznít má, zaznělo.

14 Black Black | Web | 24. ledna 2013 v 15:41 | Reagovat

Takže kaštanové vlasy, aha. Já to prostě brala jak matka tak dcera, mám to tímhle způsobem zažité. Moje chyba:)

15 Amelie Amelie | Web | 31. ledna 2013 v 4:26 | Reagovat

Jsem ráda, že jste našly sílu se odstěhovat. I já jsem se dlouhá léta odhodlávala a konečně letos jsem se rozhodla rozvést. Jsme bez něj 4 měsíce a je to pohoda. Gratuluji k narozeninám.

16 •Pet!nka• •Pet!nka• | Web | 3. února 2013 v 21:39 | Reagovat

Častokrát během roku jsem si na tebe vzpomněla, protože kamarádka prožívala s maminou něco dost podobného a také se stěhovali. Její to byl sice vlastní otec, ale myslím, že princip je velmi podobný. Kamarádka je na tom o hodně líp, když teď nežije pod neustálým terorem a já věřím, že ty určitě taky. Je jasné, že nikdy nejsem nic překonat jen tak, během několika hodin. Všechno chce čas, který, jak jsi sama řekla, plyne rychleji, než by se mohlo zdát. Držím ti palečky, aby ses ze všeho zlého dostala a bylo ti dobřel

17 Vendy Vendy | Web | 14. února 2013 v 20:31 | Reagovat

Hlavní, že se vám podařilo dostat se od něj pryč. Ty i tvoje máma se trochu vrátíte do normálu, i když asi jako předtím to nebude. Přesto, je dobré, že jste už našly nový domov a že máte klid. Musel to být fakt pazneht.
A přeji všechno nejhezčí k narozeninám! Kdyby nám bylo osmnáct věčně, byla by to nuda... nikam bychom se neposunuli, nic bychom nezažili.
Ještě jednou, všechno nejlepší! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama