Pták v kleci

19. února 2013 v 19:33 | Lúthien Tinúviel |  Myslím
Kolikrát jsem se tak už cítila - jako pták v kleci. Žádná možnost úniku, jen svírající prázdnota kolem. Pouze temnota a nikdy jediná hvězda na obloze. Naprostá bezmoc. A touha...neovladatelná touha roztáhnout křídla a uletět pryč. A tak se člověk vrhá po různých cestách a snaží se najít východisko, ale vždycky nakonec dojde na okraj propasti, kde už cesta končí a nemá kam pokračovat. Zkouší to tak dlouho, dokud ho síly neopustí úplně.

A když už nezbývá nic, co by ještě mohl udělat, když se dostane až na úplné dno, pak konečně zavolá o pomoc. Možná ani nedoufá, že by pomoc skutečně přišla. Prosby se mísí se slzami stékajícími po tvářích. Jen jediný tichý tón melodie, která vychází se srdce.

A najednou se něco kolem změní. Do temnoty pronikne paprsek světla a člověk v sobě s překvapením objeví sílu, o které ani netušil, že ji má. Melodie, která tryská z jeho srdce začne znít jasněji a hlasitěji a tma kolem se pomalu začíná projasňovat. Tam, kde předtím nebyla žádná naděje, se náhle objeví stezka, po které se člověk váhavě a roztřeseně vydá. A najednou ví, že klec byla otevřená. Beznaděj je pryč, konečně se vrátila naděje. A melodie v jeho srdci zní dál a dál do temnoty, která se stává světlem.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lina Lina | Web | 19. února 2013 v 20:26 | Reagovat

Odletět pryč je skvělý pocit, když už to nejde doopravdy. A Lindsey je skvělá.
A děkuju za podporu.

2 Lina Lina | Web | 19. února 2013 v 20:30 | Reagovat

Krucinál! Ty fotky z Irska.. chci být ty a být v Irsku taky! To ti teda závidím!

3 Teeda Teeda | Web | 19. února 2013 v 20:57 | Reagovat

Hrozně si mi připoměla báseň od Jacquese Préverta, kterou mám hrozně ráda. Jmenuje se Jak namalovat portrét ptáka. Začíná:
Musíte nejdřív namalovat klec
s otevřenými dvířky
pak namalovat
pro ptáka
něco krásného
a prostého
a milého
co ptáka přiláká..
.. :) mám pocit, že si našla něco krásného a prostého, co tě vylákalo naopak z klece :)

4 Lúthien Lúthien | Web | 19. února 2013 v 20:57 | Reagovat

[2]: V Irsku jsem byla 19 dní v létě a moc růžový to tam nebylo :D Můžeš si o tom přečíst v rubrice "cestuju"

5 Lúthien Lúthien | Web | 19. února 2013 v 20:58 | Reagovat

[3]: To je zajímavá básnička! Ano, doufám, že jsem to našla.

6 Debbien Willie Debbien Willie | Web | 19. února 2013 v 20:58 | Reagovat

Jojo,Lindsey ji hoodně dobrá houslistka.A ty skvělá blogerka.Moc hezky píšeš..
Hodně štěstí! :-)  :-)  :-)  :-)  :-)

7 es ef es ef | Web | 19. února 2013 v 21:11 | Reagovat

Ano, občas mám úplně stejnej pocit.
Ta písnička od Lidsey je naprosto super!

8 Sariklen Sariklen | Web | 21. února 2013 v 21:45 | Reagovat

Ahoj Lúthien. Moc Ti děkuji za komentáře ke článkům.:) Jsem ráda, že jsem narazila na další křesťanku!

K tomuto článku: Také někdy mám takový pocit, že není východisko, jiná možnost. V takové chvíli je nejlepší hned to říct Bohu, svěřit se Mu, nebát se poprosit o pomoc, nečekat až budeme na dně!:) Ale ono se to hezky říká, ale až ta situace znovu nastane, budeme mít tendenci vše řešit sami.;)

9 Vendy Vendy | Web | 23. února 2013 v 21:20 | Reagovat

Nádherné, smutné, pocitové...
Dno je dno. A na dně je dobré to, že se od něj dá odrazit a stoupat vzhůru... 8-)

10 D@ve D@ve | E-mail | Web | 27. února 2013 v 0:52 | Reagovat

Při čtení článku jsem si vzpomněl na písničku Roztáhni křídla a leť: http://www.youtube.com/watch?v=J5g4pf6oy_g :-)

11 Jíťa Jíťa | 28. února 2013 v 0:50 | Reagovat

Moc hezké myšlenky... Připomínají mi chvíle, kdy mi sice nebylo do zpěvu, ale kdy se zároveň zrodilo něco neskutečně hezkého... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama