Jak hubená je dostatečně hubená?

24. července 2013 v 18:02 | Lúthien Tinúviel |  Myslím
Největší nepřítel je jejich vlastní tělo. Touží dosáhnout dokonalosti, která ale existuje jen v jejich hlavě a žádný smrtelník jí nemůže dosáhnout. Touží se stát křehkými porcelánovými panenkami, éterickými bytostmi. I kdyby už na nich nezbyl ani gram tuku, budou si stále připadat tlusté. Svou vlastní hodnotu posuzují podle toho, kolik centimetrů mají v pase. Jídlo odmítají, protože krásné dívky přeci nejí. Dávají přednost mezeře mezi stehny před koláčem nebo vystouplým klíčním kostem před cukrovím.

Až do tohoto týdne jsem netušila, že existují takové blogy, kde se dívky svou mentální anorexií chlubí a kde je v tom ostatní ještě podporují a dokonce je obdivují a napodobují. Tyhle dívky razí názor, že mentální anorexie není nemoc, ale pouze životní styl. Na jejich blozích se objevují hesla, ze kterých až mrazí. "Jednoho dne budu hubená, i kdyby to znamenalo umřít hlady." "Hlad bolí, ale štíhlost za to stojí!" "Jídlo je zlo!"

Co se vůbec stalo, že jsme začali jeden druhého posuzovat podle těla? Opravdu nás tak zblbly módní časopisy a americké seriály, že už nehodnotíme člověka podle jeho charakteru, dovedností, inteligence, smyslu pro humor, kreativity, ale jen podle toho, jestli má dostatečně ploché břicho? Má tělo takovou hodnotu, abychom se kvůli němu týrali hladem, propadali pocitu beznaděje a zhnusením nad sebou samými a našim největším životním snem bylo být co nejhubenější? Je ten, kdo nemá míry modelky méně hodnotným člověkem?


Spousta lidí tvrdí, že mediální tlak není zas takové zlo, že chytrý člověk má nadhled a nenechá se tím ovlivnit. Ale já si myslím, že to tak úplně není pravda. Největší vliv mají média na mladou generaci, která ještě nemá pevně utvořené názory - to je nejvíc zranitelná skupina. Jsem moc ráda, že nepatřím mezi dnešní mládež, že mi teď není třeba 15 let. Nevím, co bych dělala. Puberťáci mají pěkně prořízlou pusu a umí být asi nejkrutějším lidským druhem. Sama jsem si prošla dost hnusnou šikanou, kdy jsem skoro každý den slyšela, jak jsem hnusná, tlustá a podobně. Podotýkám, že jsem nikdy neměla velkou nadváhu, natož obezitu. Jen jsem prostě neměla hubenou chlapeckou postavu. Dlouho mě to trápilo, byly chvíle, kdy se mi ani nechtělo vyjít ven na ulici, protože jsem si říkala, že se na mě všichni budou dívat a odsuzovat mě. To už je naštěstí za mnou, se svou postavu jsem relativně spokojená, ale přece jen se někdy ta stará zranění ozvou. Jsem moc ráda, že jsem mentální anorexii nikdy nepropadla.
Ale co mladší generace dnes? Zatímco naši dědečci se museli oženit, aby spatřili nahou ženu, dnešním klukům stačí pár kliknutí a už si mohou prohlížet stohy fotek a videí. Pak je snadné porovnávat a ještě víc se vysmívat dívkám, které nedosahují dnešního "ideálu krásy". Dívky mají pocit, že prostě musí být krásné a hubené, aby o ně vůbec někdo stál. Že je jejich povinností podobat se těm modelkám v Bravíčku, jinak jsou k ničemu a mohou se jít zahrabat.

Nejhorší je, že z počátku mentální anorexie opravdu může vypadat nevinně. Co je na tom špatného, že chce někdo zhubnout a vypadat pěkně? Vůbec nic, pokud by se ovšem jednalo o hubnutí zdravé, tedy spojení zdravé a pravidelné stravy s cvičením. Jenže dívky, které si vedou pro-ana blogy z velké většiny tohle řeší jednodušeji - prostě nejí, a nebo jí jen opravdu minimálně. Jejich jídelníčky se většinou skládají ze slova "nic". Jakmile jednou začnou, nikdo nemůže zaručit, že se to nezvrhne od pouhých pokusů do skutečné mentální anorexie, která se už musí léčit, protože vlastními silami s ní člověk bojovat nedokáže.

Všimla jsem si, že některé články k tomuto tématu týdne se zvrhly do výsměchu dívkám, které si pro-ana blogy vedou a k útokům proti nim. Nemyslím si, že tohle by jim mohlo nějak pomoct, spíš naopak. Mohou se pak začít cítit jako ty ubohé oběti, kterým nikdo nerozumí a ještě víc se utvrdit v tom, že ony jsou na té správné cestě. Výsměch a pohrdání je přesný opak toho, co by tyhle dívky potřebovaly. Myslím, že nejdůležitější je to, aby vůbec pochopily, že mají problém a dokázaly se s tím někomu svěřit. Dokud si budou nalhávat, že jsou v pořádku a skrývat to, není jim pomoci. Pochybuju, že by jim mohl nějak pomoci komentář na blogu nebo třeba tenhle článek, ale byla bych moc ráda, i kdyby to nějak mohlo přispět. Nejdůležitější jsou ale rodiče a přátelé takových dívek. Je hrozně smutné, že rodiče kolikrát ani netuší, že jejich dcera má duševní nemoc. Nechápu, jak je možné, že si nikdo nevšimne toho, že jejich dítě nejí. Je opravdu potřeba tohle podchytit už v zárodku a snažit se člověku pomoct dřív, než se u něj nemoc rozvine. Protože to může končit opravdu hodně smutně.

Tohle video je krátkým dokumentem o ženě, která je zřejmě nejhubenějším člověkem na světě. Je šokující, kam až může mentální anorexie vést. Varování! Na video se podívejte, jen pokud na to máte silný žaludek, ten pohled není příjemný. Ale snad by to mohlo zasáhnout aspoň nějakou dívku, která uvažuje o tom, že by chtěla přestat jíst.


Mentální anorexie není životní styl, je to nemoc. Nemoc, která může člověku zničit život. Zkusme být spokojené sami se sebou, hledat na sobě to hezké a nedostatky řešit zdravým způsobem. I když třeba není v našich silách pomoci dívkám, které už této nemoci propadly, můžeme se snažit být pro ostatní příkladem třeba tím, že budem přijímat sami sebe a neshazovat se jen proto, že máme v pase o dva centimetry víc, než naše kamarádka. A i když se vám to třeba zdá jako staromódní a ohrané klišé, stejně to musím říct - nejdůležitější je to, jaký je člověk uvnitř. Nebuďme posedlé svým tělem a nebuďme jeho otroci. Žijme zdravě a užívejme si života :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Hanyuu Hanyuu | Web | 24. července 2013 v 18:37 | Reagovat

Právě, že mentální anorexie není životní styl, ale nemoc, jak správě říkáš. Proto si já osobně myslím, že všechna tahle děvčata, co si vedou pro-ana blogy, nejsou doopravdy anorektičky.
Když má holka anorexii, je vážně nemocná a musí se s tím snažit bojovat, ale nemyslím si, že by si o tom vedla na internetu blog. Tohle jsou jen vypatlané husičky, které se snaží přitáhnout pozornost a samozřejmě také dosáhnout své vysněné váhy, která je často až nebezpečná (jedna holka si dala za úkol dostat se z váhy 71kg na 43kg)... Jenže si stejně pořád nemyslím, že se dají házet do stejné škatulky jako lidi trpící tou nemocí. Tyhle si totiž moc dobře uvědomují, že nejíst je špatné a ničí jim to zdraví, zatímco taková anorektička nad tím prostě nepřemýšlí, ta musí jednat, tak, jak jedná.
Aspoň takhle to tedy vidím já. Lidem, kteří jsou nějak nemocní, je třeba pomoct a psychicky podpořit, tomuhle bych dala pár facek a vnutila tomu pořádné jídlo. (Neříkám, že si musí hned dát biftek nebo něco podobného, to bych do sebe sama taky nevpravila, ale je důležité si uvědomit, že mezi tím: jíst méně a nejíst vůbec je obrovský rozdíl)

2 Lúthien Lúthien | Web | 24. července 2013 v 18:50 | Reagovat

[1]: To je otázka, kolik je skutečných anorektiček a kolik ne. Myslím si, že většina asi není skutečně nemocná, ale v tom nebezpečí jsou a některé určitě už té nemoci propadly. Nevím, jestli by jim pomohlo pár facek. Může být mezi nimi spousta holek, které opravdu mají psychické problémy, prožívají šikanu, mají problémy doma...z toho, co jsem na těch blozích četla, bych řekla, že u některých holek je to opravdu vážné. Nemyslím si, že by se tohle dalo podceňovat. Nejhorší je, že je mezi nimi spousta hrozně mladých holek, kterým je třeba 13, 14 a u těch je to nebezpečí asi největší, protože si ještě nedokážou uvědomit důsledky.

3 Claire Claire | 24. července 2013 v 19:00 | Reagovat

Souhlasím s Tvým zamyšlením.
Chtěla bych jen podotknout k Hanyuu, že je velice důležité myslet na to, že ne všechny anorektičky okamžitě vypadají jako chodící kostry, nevíš, v jakém stádiu u nich anorexie je. Ano, snaží se přitáhnout pozornost, aby nebyly samy. Aby našly někoho, kdo je bude mít rád, kdo je bude podporovat. Nepřijde mi, že se chtějí zviditelnit - takových je mezi nimi velice málo.

Lúthien, trošku mimo, ale jsem ráda, že věříš v Ježíše Krista a Boha, tak jako já. :) Děkuju. :)

4 Hanyuu Hanyuu | Web | 24. července 2013 v 19:05 | Reagovat

[2]: To je potom další věc. Pokud je té holce 13 let, kde jsou proboha její rodiče nebo aspoň jeden z nich? Každý rodič, který se stará a vidí, že jeho dcera takhle blbne, by asi měl začít něco dělat. Už právě proto, že si v tom věku holky ještě neuvědomí důsledky.
Já vím, že se mi to mluví, když ničím takovým netrpím, ale problémy, které vypisuješ (šikana, problémy v rodině atd...) jsem si prošla taky a pořád jsem schopná nad věcmi normálně uvažovat.
Zase na druhou stranu jsem takový názor zaujala proto, že jsem tři podobné znala ze školy. Slečny z normálních a úplných rodin, takže se o žádných psychických problémech kvůli tomu, že se jim rodina rozpadá mluvit nedá. Byly to a jsou úplně normálně fungující rodiny. Slečny si mohly dovolit prakticky cokoli, protože na to prostě měly a byly to úplně obyčejné klasické fiflenky. Jejich honba za úžasnou postavou tedy nebyla psychického rázu, ale jen čistě kvůli jejich vlastní blbosti, protože se chtěly líbit chlapům. Proto si myslím, že takových je mezi těmi blogerkami plno.

5 Mitholwen Mitholwen | 24. července 2013 v 20:41 | Reagovat

http://pro-ana-hubni.blog.cz/1307/podpora#komentare
Neskutečný. Jim jsou všechny rady úplně fuk! Oni jsou takhle asi spokojený, nebo co. Je to smutný. Jen si to přečtěte:

"Jo a viděli jste co je na blogu téma týdne? Pro ana blogy :D :D :D"
"...PS: Jo, viděla a děsím se toho, jak teď budou pro ana blogy populární a všemi velmi rozebírané ještě víc, než byli doposaď :// Ale nevadí, ráda si počtu jejich články plné rad, jak se od any odprostit, bude to k smíchu :D :)"
-
Jak to, že jim to v těch 13 prostě nedojde? Asi jsou zaslepený jejich vílou Anou, ale 13! Už by přece měly mít trochu rozum, ne? (Mě je 13, a rozhodně si dokážu představit, co s člověkem anoraxie udělá.)
Objevila jsem také jeden blog, ze kterého je jasně vidět, že se dívka dala k aně jen proto, aby se líbila klukům. Hannyu, máš naprostou pravdu. Jen by mě celkem zajímalo, kdy ty holky pochopí, že nezáleží jen na vzhledu. vždyť to je tak omílaná věta, že ji prostě musely slyšet. Ono vlastě ale asi nejde o sluch, ale o chápání...
Taky jsem viděla pro ana blog, kde anoraktička přímo radila lidem, jak skrýt anu. Pokud se řídí jejími radami, tak na to opravu asi rodiče nepřijdou.
(Omlouvám se za strašně zmatený komentář. Já píšu a při tom přemýšlim. :))

6 Metztli Metztli | E-mail | Web | 24. července 2013 v 21:01 | Reagovat

[1]: tyjo, já ti nevím. Když má anorexii, snaží se s tím bojovat. Nevím... myslím, že to tak nemusí vždycky být. Prostě, koukni. Ony pak už ani nevědí, že to přehání. Pořád se vidí tlusté... ale je to otázka no. Krom toho. Lidi trpící nemocí... je to mentální anorexie, to znamená, že je problém i v psychice. Takže, kde bereš to přesvědčení, že "lidi trpící touhle nemocí" se snaží jíst? Osobně bych řekla, že oni/ony už nevědí, že zašli/y tak daleko. Nedokážou přestat.
A samozřejmě máš pravdu, je rozdíl mezi slečnami v pubertě, co "jenom" šílí a těmi, co do toho opravdu spadly. Ale všechny, všechny co si vedou tyhle blogy, jsou tím ohrožené. Pokud je ten blog více jak 3 měsíce funkční, je to průser....

[5]: ano, radí, jak utajit anu. Ale není pravda, že si toho rodiče nemůžou všimnout. Pokud se o svoje děti alespoň minimálně zajímají, uvidí to. Od toho jsou víkendy, svátky a prázdniny, kdy je celá rodina pohromadě. Tedy, měla by být.

a konečně k článku. Souhlasím s tebou, že je podstatné to, jací jsme uvnitř. jenže... jak jsi sama napsala, dětský/pubertální kolektiv je ten nejhorší. Navíc, koukni se na oblečení v obchodech. Není to sice až tak hrozné, ale když jsem si nedávno chtěla koupit okrátké riflové kraťásky, měla jsem prostě smůlu. Nejsem tlustá, jenom mám značně širokou pánev, takže si nemůžu dovolit menší velikost než 40 a v téhle už je pěkných věcí méně. Neříkám, že je to hlavní spouštěč, ale může být. Minimálně to člověka naštve.
Pak... se koukni na dnešní puberťáky, paušálně. Jsou určitě i výjimky. Kult těla, ne duše nebo inteligence. Vhodně oblečené, namalované, hubené... aby si jich všiml ten či onen....
A stejně jako ty nechápu, že si toho rodiče můžou nevšimnout :(

7 Hanyuu Hanyuu | Web | 24. července 2013 v 21:13 | Reagovat

[6]: Nikde jsem neřekla, že anorektici se snaží jíst, ale že oni si to, narozdíl od těch blogových šílenců, už vůbec neuvědomují a musí dělat to, co dělají- tedy nejíst.

Ale nechci tu vést žádnou rozsáhlou diskuzi, to bychom se tu o tom mohly dohadovat klidně donekonečna :D

8 Lúthien Lúthien | Web | 25. července 2013 v 8:17 | Reagovat

[6]:[7]: No, shrnula bych to takhle - pro některé holky je to asi jen póza, ale ohrožené jsou všechny. Prostě je nebezpečné si s tím zahrávat. A taky nechápu, že si toho rodiče nevšimnou, ale je to těžké soudit.

9 Vendy Vendy | Web | 25. července 2013 v 22:40 | Reagovat

[1]: Problém je, že ony si ani nepřipustí, že by byly nemocné. U nich je to životní styl!
A druhý problém je, že ať na jejich blog napíšeš cokoliv (i rozumně), ony to neakceptují. Pro ně je to jen další výzva, že se našel další hater, který je nechápe a chápat nechce. Ony to prostě nechtějí slyšet!

Jediná možnost, že si toho všimnou rodiče (nebo známí), nebo že se taková holka dostane do takových potíží, že skončí na kapačkách a s dlouhodobým léčením. To je totiž krajní mez, která je možná dokáže nakopnout. :-?

10 D@ve D@ve | E-mail | Web | 27. července 2013 v 10:45 | Reagovat

Díky za tenhle článek, myslím, že mnohým holkám, které s anorexií mají problém, může pomoct. Navíc Ti musím dát za pravdu, že i když je pro nás kluky vzhled holky důležitý, pro praktický život však není nejdůležitější. Jsem vděčný za knihu Přísloví, kde je spoustu skvělých mouder, např.:

"Zlatý kroužek na rypáku vepře je žena krásná, ale svéhlavá a rozmarná."

"Lepší bydlet na střeše v koutku, než se svárlivou ženou ve společném domě."

Ale chápu, že vysvětlit to některým holkám je těžké...

11 Evča Evča | Web | 27. července 2013 v 13:55 | Reagovat

Letos je krásný léto :) užívám si ho hlavně na kole a u vody, nebo kdekoliv jinde s přítelem- na prohlídce hradů, v muzeu čokolády ;) ale nejlepší jsou procházky někde venku mimo lidi, kde je klid :)
Připadáš mi teď taky hodně šťastná, tak ti to moc přeju :)
Měj se krásně narnijsky ;)
Jinak šikanou jsem si taky prošla... důvod proč netuším, asi jsem byla víc tichá než ostatní... je úplně jedno, jaký důvod šikana má, vždycky si něco najde, když chce ubližovat... v životě je to hodně težký, starý rány se občas ozvou ale myslím, že když má člověk někoho, kdo ho má rád, jde to překonat snadno :)

12 •Pet!nka• •Pet!nka• | Web | 27. července 2013 v 16:01 | Reagovat

Já si myslím, že je to hodně o tom, jak se k těm holkám chová okolí. Já byla také nejednou v depresi. Je snadné do něčeho takového spadnout, když vás okolí odsuzuje a nikdo nepodporuje.

13 C. C. | 28. července 2013 v 9:16 | Reagovat

V dnešní době záleží na vzhledu.
Ať už to chcete slyšet nebo ne, je to pravda. Mnohem snadnějc dostane práci hubená hezká holka, než nějakej hroch.

14 Lúthien Lúthien | Web | 28. července 2013 v 10:48 | Reagovat

[13]: Mnohem snadněji dostane práci člověk, který má vzdělání a dokáže dobře pracovat :) Ovšem pokud nechce třeba tancovat u tyče, pak souhlasím, že tam záleží na vzhledu.

15 C. C. | 28. července 2013 v 11:37 | Reagovat

Vzdělání? Co to v dnešní době je? Dneska má vysokou školu každej vůl, pořád platí to, že když na pohovor přijde hubená holka a tlustá. Obě s vysokou školou...kdo má větší šanci?:)

16 C. C. | 28. července 2013 v 11:44 | Reagovat

A ještě, sama studuju výběrovou školu. Evropskou školu. A ošklivou, tlustou holku u nás na škole prostě nenajdeš.:) To samí u kluků, kluka kterej je šikovnej, chytrej a hodnej, ale ošklivej a tlustej u nás nenajdeš. Na dobrý pracovní místa se dostanou jenom lidi, který to místo budou dobře prezentovat. A první dojem je vždycky vzhled. Tak je to se vším.:)

17 Lúthien Lúthien | Web | 28. července 2013 v 11:47 | Reagovat

[16]: Tak doufám, že si užíváš v té společnosti krásných úspěšných lidí. Možná by se ti oškliví a neúspěšní mohli vystřílet, pak by bylo na světě líp :)

18 Rogue Rogue | Web | 5. srpna 2013 v 20:04 | Reagovat

:-| Ano, ty blogy mladých anorektiček jsou něčím děsivým, několikrát jsem je navštívila a dělalo se mi fyzicky zle - ty holčiny jsou průsvitné jak papír, ale napíšou k tomu, kolik ještě chtějí zhubnout a navzájem si dávají návody na diety a nejúčinější cviky a všechno kolem toho, je to mrazivé.
Ale ani se nedivím, že někdo může propadnout do bludného kruhu anorexie, je to tak snadné - dělá to ten svět, to co se děje. Z obálek časopisů, z televizí, z přehlídkových mol na nás koukají ultraštíhlé modelky, která by si muž doma nechtěl, jak hrdě vykřikuje, ale nad těmi obálkami časopisů se může poslintat. A puberťáci - taky jsem si prošla šikanou ohledně své váhy (že jsem tlustá) a to spočítám -li si BMI nechybí mi mnoho do podváhy a doma jsem neustále pod dohledem jestli skutečně jím... Lidé si neuvědomují kolik toho mohou způsobit nevhodnými slovy a urážkami... :-!

19 Angie Angie | Web | 2. ledna 2014 v 20:34 | Reagovat

Výborně napsaný článek.

Na tyhle typy blogů už jsem taky narazila a je to opravdu děsivé. Chtělo se mi brečet, když jsem si přečetla, že za celý den snědly jen 1 jablko. Umřela bych, tolik miluju jídlo - nemyslím nacpávání se, ale jídlo jako takové, nikoliv jezení. Jak se mohou ochuzovat dobrovolně o ty různorodé chutě, vůně? A nemluvě o vitamínech, minerálech a podobných důležitých látkách, potřebných ke zdraví.

Na to video jsem se podívala. A vypadá to jako kostra potažená seschlou kůží. Je smutný ten paradox - že touží být dokonalé a nakonec samy své těla tak odporně zohaví.

Nikdy jsem teda (i když jsem měla o 11kg víc) neprošla nějakou šikanou apod., ale to proto, že mě vždycky taťka učil nenechat si nic líbit a od přírody jsem bojovník, takže ani tak bych nenechala. Byla jsem silnější a nelíbilo se mi to, ale zdárně se mi podařilo zhubnout - a to už je pár let - a jsem v pohodě doteď. Hubnutí není o tom bojovat se svým tělem, ale naučit se ho milovat. Hodně udělá i negativní přístup. Lidi se mě ptají, jak to dělám, že jím často a všechno a přesto nepřibírám a já se usmívám a říkám, že mám se svým tělem dohodu - nic mu neodepřu, ale ono si nebude zase nic ukládat :-) A mám ráda pohyb (i když v zimě dokážu proležet celé dny).

A k čemu se chci ještě vyjádřit, tak k médiím. Osobně si myslím, že ta mají NEJVĚTŠÍ podíl na tom všem. Kdyby si jen člověk média - a to všechny druhy - odmyslel, byly by na tom dnešní puberťáci úplně jinak.
Nechápu ani ten rozpor - jeden se píše, jak je nějaká celebrita tlustá a druhý den se u jiné celebrity - často o trošičku víc vážící - píše, jak dokonalé ženské křivky má. To je něco pro mě zcela nepochopitelného. Jeden to odsuzovat, druhý vynášet do nebes. A co se týče mužů a kluků, kvůli kterým se často ženy a holky do takových věcí pouští, tak jen snad aby se podívali sami do zrcadla, protože žádní krasavci a "symboly dokonalosti" taky zrovna nejsou.

20 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 26. února 2015 v 20:58 | Reagovat

Souhlasím s tebou. Má váha opravdu není ideální, ale vážně bych do toho nikdy nešla. Děsí mě dívky, které jsou byť jen trochu pod hranicí normální váhy, ale to je možná proto, že celá naše rodina není právě nejštíhlejší, takže jsem to vlastně viděla už odmala, a to je možná důvodem, proč jsem do toho nikdy nespadla.

Píšeš opravdu úžasné články, vždy žasnu nad jejich upřímností a pravdivostí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama