Srpen 2013

Rozum nebo cit?

29. srpna 2013 v 20:01 | Lúthien Tinúviel |  Myslím
Je neuvěřitelné, jakým způsobem ze sebe můžeme udělat pitomce, když na chvíli vypneme zdravý rozum a začneme se řídit svými city. Myslela jsem si, že už jsem se docela poučila, že nejsem tak naivní, ale bohužel jsem zjistila, že to nebyla pravda. Lidé často nadávají na lásku a dávají jí za vinu zranění, zradu a další negativní věci. Ale já si myslím, že si to většinou způsobujeme sami, protože se pouštíme do vztahů, o kterých tušíme, že nemají budoucnost nebo že by nám mohly přinést spíš víc zlého, než dobrého. Ale jak se má člověk prát s vlastními city? Dá se řídit jenom rozumem?

Květinové makro II.

22. srpna 2013 v 16:31 | Lúthien Tinúviel |  Fotím
Přináším pár fotek, které jsem pořídila při procházkách Prahou. Květiny jsou prostě vděčné objekty - nehýbou se (pokud nefouká vítr), nikam neutíkají, akorát se člověk občas musí plazit trávou :D Ale to přece žádného fotografa neodradí.



Projekt 365 dní - 5. týden

18. srpna 2013 v 21:03 | Lúthien Tinúviel |  Projekt 365 dní
Byl by to krásný týden, kdybych nechytila nějakou zákřenou chřipku a nemusela být zalezlá v posteli. Doufám, že už mi bude co nejdřív dobře, protože mi už dochází nápady a inspirace na fotky :D

12. 8. Pondělí
Dneska jsme já a princ Kaspian objevili v oboře Hvězda zajímavý úkaz - stromovou jeskyni! A opět se nám bohužel nepodařilo ztratit :(


O životě

16. srpna 2013 v 13:19 | Lúthien Tinúviel |  Myslím
Možná vás to překvapí, ale musím se přiznat, že dlouhou dobu jsem si svého života nevážila a vlastně jsem ho i nenáviděla. V patnácti letech jsem se pokusila o sebevraždu a myšlenky na to, abych si vzala život, mě pak provázely dlouhé roky. Často jsem se cítila jako odpad, jako něco úplně bezcenného. Nejhorší byla beznaděj; pocit, že nemám kam utéct, že nemůžu udělat nic, aby se to změnilo. Byly chvíle, kdy jsem neměla sílu dělat nic jiného než ležet a brečet, dokud mi ještě zbývaly slzy. Dokonce jsem se uchýlila i k sebepoškozování. Řezala jsem se do rukou, protože jsem chtěla fyzickou bolestí utlumit bolest duševní. A v tu dobu jsem ani netušila, co je to emo a rozhodně jsem se k tomuhle směřu nepřikláněla. Byl to prostě jen projev zoufalství, vlastně takové volání o pomoc.

Projekt 365 dní - 4. týden

11. srpna 2013 v 19:58 | Lúthien Tinúviel |  Projekt 365 dní
Uběhl další týden, který byl rozhodně pozitivnější a zajímavější, než ty předchozí. Doufám, že to bude vidět i na fotkách.

5.8. Pondělí
Vedro bylo dnes zahnáno brouzdáním ve Vltavě s kamarádkou. Jen škoda, že jsem si nemohla v řece zaplavat :D


Tajemství noci

9. srpna 2013 v 14:36 | Lúthien Tinúviel |  Fotím
V horkých letních nocích, kdy se nikomu nechce spát, se lidé vydávají do ulic a bloudí temnotou. A světla, odrážející se ve vodní hladině, si začnou pohrávat s jejich fantazií. Stírá se hranice mezi sny a realitou, v téhle kouzelné noci je možné všechno. A tak otevřete oči a připravte se na hru světel a stínů. Možná v té horké letní noci objevíte nečekané věci.



Bez tebe

5. srpna 2013 v 20:21 | Lúthien Tinúviel |  Myslím
Bez tebe
cítím, že kousek mě samotné chybí. Schází mi něco, co se nedá nahradit. Něco, co bych nenašla, ani kdybych prošla celý svět. Prostě se necítím úplná; je to snad proto, že jsem v tobě našla svou spřízněnou duši?

Bez tebe
se nemůžu radovat z modré oblohy ani slunečních paprsků. Nechci je jenom pro sebe, chci se o ně podělit s tebou. K čemu mi je, že vzduch krásně voní po dešti, vítr šumí ve větvích a kolem zpívají ptáci ? Bez tebe to prostě není ono. Teprve radost, která je sdílená, je úplná.

Projekt 365 dní - 3. týden

4. srpna 2013 v 18:57 | Lúthien Tinúviel |  Projekt 365 dní
Utíká to docela rychle. Tenhle týden byl náročný hlavně kvůli tomu příšernému vedru, už aby se ochladilo.
Zatím mě tahle výzva baví, tak snad to vydržím co nejdéle.

29.7. Pondělí
Alea iacta est!


Květinové makro

1. srpna 2013 v 19:20 | Lúthien Tinúviel |  Fotím
Pár fotek, které jsem pořídila na letních procházkách.Vždycky si připadám jako blázen, když se plížím v parku a snažím se fotit květiny tajně, aby mě nikdo neviděl. Jako kdybych prováděla mezinárodní špionáž :D Nevím proč, ale zatím jsem stydlivá fotografka, jsem nejradši, když mě nikdo při focení nevidí. Jak to máte vy? Stydíte se fotit na ulici nebo se klidně postavíte s foťákem a vyfotíte, co zrovna chcete?