Zpověď knihomolky

21. dubna 2014 v 22:11 | Lúthien Tinúviel |  Myslím
Začalo to ještě předtím, než jsem uměla sama číst. Pamatuju si, jak mi babička vždycky kupovala Čtyřlístek a pak mi ho předčítala. Nebyl to však jen Čtyřlístek, týrala jsem celou rodinu tím, že jsem je nutila ke čtení nejrůznějších šíleností. Pamatuju si, jak mamka nenáviděla lehce moderní pohádku o Dlouhém, Širokém a Bystrozrakém, kterou jsem ji nutila číst pořád dokola. Když jsem se naučila číst sama, rodina si oddechla a já vzala útokem knihovny. Na druhém stupni zš jsem bydlela v Litvínově a tam byla malá knihovnička. Protože jsem milovala koně, vypůjčovala jsme si všechny dostupné knížky, ve kterých se objevovali koně. Hltala jsem romány typu Dívky v sedlech, které měly nekonečné množství dílů. Později jsem se naštěstí dala na hodnotnější literaturu.


Jako jedna z mála jsem skutečně četla povinnou četbu a v ní objevila některé z mých nejoblíbenějších spisovatelů, třeba Victora Huga, Geralda Durrela, Henryka Sienkiewicze nebo Jarmilu Loukotkovou. Poctivě jsem si psala i čtenářský deník, který si ode mě spolužáci půjčovali na poslední chvíli a opisovali z něj obsah knih. Pamatuju si ovšem i na knihy, které pro mě byly utrpením a které jsme ani nedočetla. S velkou hanbou přiznávám, že jsem nikdy nedočetla Babičku nebo Jiráskovy Staré pověsti české. Nejhorším čtenářským zážitkem pro mě asi byla kniha Útěk od Oty Hofmana. Ani nevím proč, jen si pamatuju, že se mi to vůbec nelíbilo.

Svět fantasy literatury se mi otevřel, když jsem v kině viděla první díl Letopisů Narnie. Do té doby jsem fantasy nečetla a ani jsem pořádně nevěděla, že existuje. Po shlédnutí filmu jsem si hned půjčila knihy a jedním dechem je přečetla. Pamatuju si, že první díl Narnie, který jsem četla, byla Plavba Jitřního poutníka. Byla jsem nadšená obrovskou fantazií C.S. Lewise a do Narnie jsem se zamilovala. Postupně jsem objevovala další fantasy literaturu, postupně jsem došla i k Tolkienovi, kterému jsem brzy propadla.

Nevím, jestli jsem knihomolka v tom pravém slova smyslu. Když vidím čtenářské blogy, udivuje mě, kolik knih dokáží někteří lidé přečíst za měsíc. Bohužel už nečtu tolik, jako dřív. A nemám skoro vůbec přehled o současné literatuře, kromě fantasy. Mám ráda spíš starší autory a vyžívám se v historických románech. I když nelouskám jednu knihu za druhou, za knihomolku se pořád považuju. Knihy jsou pro mě branou do jiného světa, kde se člověk může stát kýmkoli a prožívat úžasná dobrodružství. Knihy mě dokáží vtáhnout do děje víc, než filmy, protože se můžu řídit jen vlastní fantazií. Zbožňuju vůni knih a moc ráda chodím do starých antikvariátů. Poslední dobou jsem ale nikde nebyla, protože jsem neměla peníze a tak by to pro mě bylo jen utrpení. Jsem totiž schopná za knihy utratit poslední peníze :D

Hmm, tak si po dopsání tohohle článku začínám říkat, že bych si měla rychle skočit do knihovny pro další knížky!



 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Šárka Šárka | Web | 21. dubna 2014 v 22:41 | Reagovat

Knihomolství je ušlechtilý koníček :) Od pohádek, přes fantasy až někam po knihu knih, po přečtení knížky jsme vždycky o něco moudřejší (i kdyby to byla třeba Gottwaldova autobiografie) :-D  :-)

2 Iris Iris | E-mail | Web | 22. dubna 2014 v 13:47 | Reagovat

PP a Letopisy Narnie....toť i moje srdeční záležitost
Jinak já to měla s knihami přesně opačně, nikdy mě nebavilo číst, ale čím su starší, tím víc miluji se ponořit do děje knihy a prožívat ho s hlavním hrdinou :-)

3 Kariol Kariol | E-mail | Web | 22. dubna 2014 v 16:26 | Reagovat

Knihomolem není ten, který čte jednu knihu za druhou, ale ten, pro kterého mají knihy pevné místo v životě, který bere ty papírové příběhy jako živé a dokáže se s nimi milovat. :-)
Já jsem, když jsem se naučila číst, měla ráda Petiškovy knihy ilustrované Zmatlíkovou. Ve třetí třídě jsem si poprvé přečetla Harryho Pottera. Četla jsem hodně knih, které v dětství četla mamka. Stanislava Rudolfa. Helenu Šmahelovou. Ivu Procházkovou. A další.
Na druhém stupni jsem začala číst i trochu dospělejší knížky, Agathu Christie, ale hlavně fantasy. Poslední dobou se snažím číst od všeho trochu, protože mě baví jak fantasy, tak klasika. I když, s těmi fantasy knížkami je to trochu složitější, protože mi přijde, že jsou to z osmdesáti procent braky... :-?

4 Lúthien Lúthien | Web | 22. dubna 2014 v 19:38 | Reagovat

[3]: Máš pravdu :)
Já jsem taky hodně vybíravá, co se týče fantasy :D

5 pavel pavel | Web | 22. dubna 2014 v 19:41 | Reagovat

Zítra některé obchody nabízejí knihy bez daně. :-)

6 Earendilka Earendilka | 23. dubna 2014 v 14:32 | Reagovat

Mě se svět fantasy otevřel po Pánu prstenů♥♥ :-D

7 Ja Ja | 24. dubna 2014 v 18:14 | Reagovat

dám ti test: Tento test je určený od 8 do 18 rokov. Najprv si povedz v duchu meno Chlapca/Dievčaťa alebo toho čo sa ti páči. Za 27 dni sa do Teba zamiluje. Máš 29 dní aby si dopis poslal 5 ľudom. Keď sa ti to nepodarí budeš mať 2 roky smolu. ZATIAĽ SA TO PODARILO KAŽDEMU. Toto už neni sranda, dnes o 21:03 ti zapípa SMS od največšej lásky pokiaľ toto pošleš 10 ľudoM

8 Veri Veri | Web | 25. dubna 2014 v 12:48 | Reagovat

Strašně ráda čtu a jelikož jsem velký milovník zvířat, zvláště koní a ptactva,tak vzpomínám, že když byla o hodně mladší měli jsme doma velký počet dílů Dívek v sedle. No musím říct, že jsem ráda, že je už dlouhou dobu nemám :-D
Na střední jsme museli přečíst maturitní kánon knížek a velmi mě bavili o 2. světové, ale toto téma jsme tak dlouho rozebírali, až se mi trochu zprotivilo.
Mám ráda akční knihy s dějovým spádem, třeba Taylor Stevenc a její Nevinná nebo Lovkyně informací, tyto knihy vždycky hltám od první stránky a těším na další díl. Momentálně čtu od Dana Browna Inferno , které můžu jen doporučit. :-)A ještě mám v plánu si koupit knihu od Hanse Bankla Patologie na stopě zločinců. Nevím proč, ale toto téma mě zajímá čím dal víc.

9 Eamane Eamane | Web | 26. dubna 2014 v 17:56 | Reagovat

Moji první knihou byli Letopisy Narnie. Nebyla to Lev, čarodějnice a skříň, ale byl to první díl Čarodějův synovec. Od té doby jsou knihy mí přátelé a jsou součástí mého života. Za měsíc dokážu přečíst opravdu hodně knih, ale je to tím, že mám teď spoustu času, což by se mělo brzy změnit a mě bude hodně mrzet, že na knihy nemám tolik času, kolik bych sama chtěla ...

10 Vendy Vendy | Web | 27. dubna 2014 v 20:38 | Reagovat

Jsem ráda, že se pořád nacházejí lidi, co rádi čtou. Klasiku, kterou jsi vyjmenovala, mám taky v oblibě, dokonce jsem přečetla i tu mnohdy nenáviděnou Babičku (ale jako dítě mě moc nebavila, spíš v pozdějším věku), Staré pověsti české mi taky nedělaly problémy, spíš eposy jako F.L.Věk a tak, to jsem nerozchodila. :-D
Pro mě byl knižní boom přímo hostinou, do té doby byl totiž s knihami velký problém, něco se dalo sehnat v antikvariátu, něco přes inzerát, věřila bys, že v knihkupectví v té době nebyly ani Mayovky, ani Foglarovky? To bylo nedoporučené čtivo. Stejně jako Kája Mařík nebo Gabra a Málinka, i když Gabra a Málinka nebyla proti nikomu a ničemu, ale byla to literatura, současným trendům nehovící.
Scifi a fantasy, to byl největší nedostatek na tehdejším trhu. A dnes je naopak nadbytek a mnohdy záplava braku. Teda, nic proti braku, ale něco z toho se fakt nedá číst, to už není brak, to je úplně blbé. :-D

11 •Pet!nka• •Pet!nka• | Web | 28. dubna 2014 v 17:43 | Reagovat

Myslím, že každý někdy narazí na knihu, která ho nevezme. Já jsem zase naopak Babičku nebo Malostranské povídky apod. přečetla bez větších problémů, ale když přijde na Victora Huga, mám osypky a nedávám ho.
Jinak knihomolové asi budou pořád, vždycky se najde někdo, kdo v knížkách najde to, co hledá. Útěchu, lásku, kamarády... kam se hrabě nějaký blbý Facebook.

12 D@ve D@ve | E-mail | Web | 1. května 2014 v 19:45 | Reagovat

Mám knížky taky moc rád. Začínal jsem na Foglarovkách, jako první jsem přečetl Hochy od Bobří řeky a ti mě tak nadchli, že jsem přečetl všechny Foglarovky, co jsme měli doma, a ty, co jsme neměli, jsem často dostával jako dárek (narozeniny, svátky, Vánoce). Ale pořád jsem nepřečetl úplně všechny Foglarovky. V 17 letech, po rozchodu s jednou holkou, jsem začal více číst teologickou literaturu, kam spadá i C. S. Lewis (včetně Letopisů Narnie). Po letopisech jsem přečetl všechny knihy od Lewise, co máme doma, a později jsem si i některé půjčil. Takže Foglar a Lewis, to je moje srdeční záležitost :)

13 Fantaghira Fantaghira | Web | 6. května 2014 v 11:27 | Reagovat

K Narnii jsem se dostala až překvapivě pozdě. Myslím, že fantasy éra u mě začala Potterem. HP byl takový velký zlomový bod. Pak přišel Tolkien a taky Pratchett. Pamatuju si, jak jsem chodila do knihovny, automaticky šla do koutku s fantasy literaturou a tam projížděla poličky a hledala, co bych si vzala tentokrát.

A Babičku jsem taky nikdy nedočetla. Staré pověsti ano, docela mě bavily. Jednu chvíli jsem totiž četla samé mytologie a báje, takže jsem zvládla i ty české. A jednoznačně nejhorší knížka je Markéta Lazarová od Vančury. To mi nikdo nevymluví :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama