Jak si žije single?

8. května 2014 v 22:13 | Lúthien Tinúviel |  Žiju
Žiju sama sice krátce, ale už bych se měla podle dostupných informací počítat mezi takzvané singles. A kdo že to je? Jsou to lidé, kteří žijí sami nebo se spolubydlícími, jsou finančně nezávislí a nemají stálého partnera. Co jsem se ale dočetla dál a dost mě překvapilo, je popis povahy takového "singla". Prý jsou to většinou lidé, kteří žijí sami dobrovolně, protože jim to vyhovuje a jsou tak spokojení. Jejich největší prioritou je svoboda a nezávislost. Chtějí si prostě žít po svém a nechtějí se nikomu přizpůsobovat. Odborné texty ale uznávají, že existují i takzvaní "nedobrovolní singles", zkrátka někdo, kdo žije sám, protože se mu nedaří najít partnera. Singles ale nejsou tak úplně bez partnera, většina má milence, se kterými se schází jen za jedním účelem, ale nejedná se o žádný skutečný partnerský vztah, jsou to spíš "kamarádi s výhodami". U nás v České republice se prý čtvrtina domácností skládá z jednoho člověka a počet samostatně žijících lidí stále narůstá.

Když jsem se chystala osamostatnit, většina kamarádů a známých mi říkala věci typu: "To je super, že budeš sama, budeš si moct dělat, co budeš chtít, nebude tě nikdo omezovat, budeš mít svobodu, svůj klid a zařídíš se podle sebe." Jenže mně to nijak lákavé nepřišlo. Necítila jsem se omezená nebo svázaná, když jsem žila v rodině. Nemám potřebu si dělat všechno po svém a nikomu se nepřizpůsobovat. Myslím, že to vede k hroznému sobectví. Jak se má člověk nějak dál vyvíjet jako osobnost, když si může všechno řídit jen podle sebe? Vidím v tom postoji taky lenost. Jo, mít partnera a děti vyžaduje spoustu obětí, být sám je mnohem snazší. V partnerských a rodinných vztazích se člověk musí učit naslouchat druhému, komunikovat, ovládat své špatné nálady, přizpůsobovat se druhým a spoustu dalších věcí, které mu pomáhají nezakrnět, ale naopak na sobě pořád pracovat.




Životní styl singles mě vůbec neláká a spíš se mi protiví. Kdybych nebyla donucená okolnostmi, nikdy bych se nerozhodla žít takhle sama. Jasně, můžete mi říct, že mám spoustu kamarádů se kterými můžu trávit čas a mám si užívat mládí a využít, že nemám žádné závazky. Ale já mluvím o užších vztazích, o tom, co vám přátelé dát nemůžou a co po nich ani chtít nemůžete. Ani to nejlepší kamarádství nenahradí partnerské a rodinné vztahy. Jenom v těch se člověk ukáže ve skutečném světle a nemá možnost se přetvařovat a skrze druhé je konfrontován s vlastními slabými stránkami. Kamarádka mi říkala, že si vztahy idealizuju. Já si to nemyslím. Nečekám na prince na bílém koni, který mi snese modré z nebe. Chci zažívat normální vztah, se všemi jeho stinnými stránkami, s hádkami, bolestí, slzami i usmířením. Chtěla bych mít někoho, ke komu se večer můžu vracet a vyprávět mu o tom, co jsem celý den zažila. Někoho, komu se budu moct svěřit se svými pocity a bude mi skutečně naslouchat. Chtěla bych prostě potkat někoho, s kým bych mohla prožívat život se vším všudy. A jestli po něčem v životě skutečně toužím, tak je to domov - zázemí, útočiště a pevné vztahy.

Jsem sama. Ale za singles se nepovažuju. Co mám tedy dělat? Nevím, musím jen přijmout, že jsem teď sama a je to jedno období života, které snad nebude trvat věčně. A chci ho žít tak naplno a smysluplně, jak to jen jde. Protože co jiného můžu dělat?

A co vy? Žijete sami, v rodině nebo s partnerem? Hlasujte v anketě a podělte se o své názory a zkušenosti.

Vaše Lúthien




 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Leslie739 Leslie739 | E-mail | Web | 8. května 2014 v 23:13 | Reagovat

Dle prvního odstavce nutno soudit, že si myslím, že jsi četla asi před dvěma až čtyřmi dny nazpět na stránce Centrumu jistý článek, mám pravdu? :D

Podle mě single každý pojímá trochu jinak. Třeba pro mě je to člověk, který je sám, ale chce partnera. Ten, kdo je sám a nechce a nehledá nikoho, je prostě "sám".

2 Lúthien Lúthien | Web | 8. května 2014 v 23:16 | Reagovat

[1]: Hmm, to mi nic neříká. Pár článků jsem přečetla a taky jsem koukla na dokument, ale už nevím, jak se jmenoval.

3 Vendy Vendy | Web | 9. května 2014 v 17:06 | Reagovat

Single je single, svým významem značí, že jde o jeden hlas, jeden part, jednoho člověka. Tedy člověka bez partnera (trvalého). Jestli je být single dobrovolné nebo nedobrovolné, je vlastně fuk, prostě single je single. Někdo v tom vidí výhodu, jiný to považuje za nešťastné řešení a doufá, že přechodné. Před časem jsem viděla pořad o singles (to už byli kolem třicítky, plus mínus) a tam to bylo dost zajímavé.
Luthien, jestli jsi momentálně sama, neznamená to, že budeš sama pořád. Chtěla bys přítele, chtěla bys rodinu, chtěla bys někam patřit a vytvořit si domov. Přání je otcem myšlenky, myšlenka je první krok k uskutečnění. Jestli chceš, tak se ti určitě podaří někoho najít, někoho, s kým ti bude moc hezky, ke komu se budeš chtít vracet. Určitě se ti to podaří!
A zatím, tu dobu, co ho budeš hledat, využij co nejlépe. :-)

4 Em Zet Em Zet | E-mail | Web | 10. května 2014 v 18:56 | Reagovat

Držím ti moc, moc palce, ať se někdo objeví, s kým budeš šťastná. Mně by single život taky nevyhovoval. Dřív jsem si myslela, že ano (ještě před rokem, hahaha), protože jsem nikdy nebyla zamilovaná. Teď si nedokážu představit život bez svého přítele a nejraději bych v tvé anketě zaškrtla možnost, že žiju s ním, ale bohužel to tak není, žiju zatím s mámou. :-) Ale je mi teprve 18 let, tak bůh ví, kde skončím příští rok! :D
Ať to bude kdekoliv, kéž by to bylo s mým Petrem. <3

5 Kelly1455 Kelly1455 | Web | 11. května 2014 v 12:13 | Reagovat

Ja vždy tvrdím že najprv sa musíme naučiť žiť sami zo sebou aby sme mohli žiť s niekym iným. Samozrejme rodičia sa o nás starajú od mala ale vždy príde čas kedy je treba od nich odísť. Ja žijem sama od momentu kedy som prišla na vysokú školu a to je už je rok. Single nie som pretože mám priateľa ktorý sa ku mne ide sťahovať :) A už sa na to veľmi teším!

6 Karel Karel | 16. května 2014 v 22:44 | Reagovat

Tvá přítelkyně se asi častěji strefuje do černého, viď? Přestože se před ní neukazuješ ve skutečném světle... tak přesto vidí víc, než by dle tvé teorie měla, že?

Jen tak pro úvahu: přátelství, tedy skutečné přátelství, je čistá láska. Bez sexu a krátkého šílenství zamilovanosti. To tedy říkáš že je málo, nestačí to.

No - až najdeš toho svého, tak bych ti přál abys skutečně pilně nalouchala, pracovala na sobě a přizpůsobila vše, co nebude vyhovovat realitě. Tak jak to zde píšeš....

A své přítelkyně si važ... a pozdravuj ji.

7 Lúthien Lúthien | Web | 19. května 2014 v 22:50 | Reagovat

[6]: Jak můžeš vědět, že se před kamarádkou neukazuju v pravém světle? Poznal jsi to z jednoho článku? :D Já se s ní znám mnoho let a nemám jediný důvod se nějak přetvařovat, zná mě hodně dobře.

Přátelství si vážím, ale ráda bych zažila i lásku a měla rodinu. To je snad přirozené, ne?

Díky za přání.

8 •Pet!nka• •Pet!nka• | Web | 20. května 2014 v 15:50 | Reagovat

Já zatím bydlím s rodiči, ale během léta se budeme stěhovat s přítelem k sobě. Sama bych asi bydlet nechtěla, jsem sice spíš samotář, ale potřebuju kolem sebe mít alespoň někoho. Sama pro sebe bych byla nejspíš líná i dělat kafe.

9 Desirée Lydon Desirée Lydon | Web | 21. května 2014 v 12:48 | Reagovat

Jelikož jsem samotář, samota mi vyhovuje, ale bydlet sama? To zase není nutné. Bydlím ještě s rodinou, ale počítám, že během roku se osamostatním (pokud půjdu na vejšku) a musím říct, že se docela těším. Žádného partnera (zatím) nemám a myslím, že žít sama mi přinese nové zkušenosti. Samozřejmě by to tak nešlo X let, to by mi začínalo lést na mozek.

10 Rowan Rowan | Web | 21. května 2014 v 13:20 | Reagovat

Absolutně ti rozumím. Mít prostě toho svého člověka, se kterým můžeš sdílet, včetně hádek a nedorozumění, ale prostě se vším, kdo tě obejme, když potřebuješ a srovná ti myšlenky, když zabředneš do nesmyslných úvah... ach jo, jo, rozumim ti.

11 ginger-v ginger-v | Web | 21. května 2014 v 13:24 | Reagovat

Chápu tvůj názor, i když já jsem na tom naprosto obráceně. Sice nežiju sama, ale do vztahu se nijak nehrnu a vázání s někým mi vždycky bylo proti srsti. Jsem ráda sama, neomezovaná a ničím nesvázaná. Možná, že jednou přijde někdo, s kým se budu chtít vázat, ale zatím si užívám svobody ;-)

12 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 21. května 2014 v 13:41 | Reagovat

Jsem pod zákonem, já ne výběr ještě moc nemám :-D
O pojmu "single" jsme se učili a vím zhruba o co se jedná. Dobrovolní singles mi přijdou jako věc velice nepřirozená neboť člověk je tvor společenský a tečka. Bohužel se to tak nějak rozmáhá. Jediné vysvětlení by bylo, že společnost tak nějak přestala podporovat rodiny s dětmi, hlavně v letech devadesátých a od té doby se to tak nějak vleče. Dnes se na první místo dává tak nějak jen ta kariera a studium. Na stále pevné vazby natož rodinu, prostě nezbývá čas. Je to špatně a každý kdo se do něčeho takového vrhne, hazarduje s vyvrhelstvím ze společnosti. Je to špatně, ale je to tak.
Na tvém místě bych začala hledat výhody žít život single. Neviděla bych v nich jen ty negativa, protože si to akorát zprotivíš. Snažila bych se z žití single vymačkat všechny ty klady a neřešit zápory. Smířit se s tím na dobu než si někoho najdeš, vážnější známost třeba. Neužírat se teď samotou, protože jednou určitě sama nebudeš ;-)

13 Dominique55 Dominique55 | E-mail | Web | 21. května 2014 v 13:47 | Reagovat

Moc krásně a pěkně napsané!:)

14 Margaret Margaret | 21. května 2014 v 16:18 | Reagovat

Dobrý článek.
Já osobně zatím nemůžu žít jako single, ale láká mě to víc než zázemí a šťastná rodina. Vlastně ani po rodině netoužím, ale to je přeci na každém z nás, jaký život si vybereme. :-)

15 pisalekobecny pisalekobecny | E-mail | Web | 21. května 2014 v 16:44 | Reagovat

Taky si myslím, že je to každého volba. :) A rozhodně by ses neměla cítit zaškatulkovaná někam, kde být nechceš. Své místo v životě si určujeme sami. :) Neznám snad nikoho, kdo by ani chvíli v životě nebyl bez partnera ať už dobrovolně, či nikoliv. ;)
Já osobně chci mýt rodinu a vztah přesně takový, jaký popisuješ v článku. :)

16 christiiinka christiiinka | Web | 21. května 2014 v 16:48 | Reagovat

Zkus si půjčit/koupit/prolistovat v knihkupectví tuhle knížku http://www.albatrosmedia.cz/nezadana.html :-), vím že je to jen malinkatá náplast, ale hrozně potěšila a pobavila mou nejvíc smutnou single kamarádku, která je na tom podobně jako ty.

17 Wlcky Wlcky | E-mail | Web | 21. května 2014 v 16:53 | Reagovat

Když se na to tak dívám, tak zůstanu asi u rodičů do konce svého života. Když on nikdo neumí vařit tak jako mamka :D

18 Eliška Eliška | E-mail | Web | 21. května 2014 v 18:08 | Reagovat

Já bych se mezi ty tvé "singles" dala počítat - žiji sama, ale se dvěma psy, to se také počítá, ne? :D.
Jsem dobrovnolný "singles" a není to proto, že bych si s muži nerozuměla (to naopak, občas jsou lepší než dívky :-D), ale spíše proto, že mě většina z nich moc nechápe. Čekám, až přijde někdo, kdo řekne: "Jó, o psy se také zajímám, a tahle kniha se mi moc líbí..." prostě někoho se společnými zájmy :-).
Ano, je možné, že většina "singles" jsou sobečtí a chtějí, aby vše bylo podle nich - protože taková jsem i já :D. Nesnáším, když musím poslouchat, co mi ostatní říkají a co mám dělat - já jsem chtěla a chci žít podle svého :-).
Třetí odstavec jsi napsala moc hezky, že čekáš na někoho, komu budeš moct říct, co jsi zažila a co se ti povedlo :-). Já tohle všechno říkám svým fíkům - oni mi rozumí nejvíce, i když nemluví :-).

19 Sugr Sugr | Web | 21. května 2014 v 18:55 | Reagovat

Je to úúžasnééé, že chceš mít normální vztah, rodinu, děti, někoho pro koho budeš žít. Nechceš být Single do smrti a to je úžasné. Bohužel znám více dívek kolem 30 let, které hrdě hlásí, že chlap - fuj, dítě - ještě větší fuj! O_O Nechtějí se vázat, jsou pohodlné a partnera nebo dítě vidí jako "hrůzu"! Nejradši se navěsí na tatínka, nebo maminku, nejlépe na oba a setrvá s nimi až do jejich smrti (táty a mámy). To jsou super sobečti single, bohužel je jich dost! O_O  :-!

20 Marillee Marillee | E-mail | Web | 21. května 2014 v 19:17 | Reagovat

Zajímavá úvaha, i celkem něco jiného, než bych od titulku na blog.cz čekala.
Já si nedovedu představit takto žít, je to i tím, že mi je teprve 18 a 3 roky mám stálého přítele, se kterým nám to klape. A právě JEHO sestra je taková singles :D Skoro 25 let, neustále cestuje někde po světě a nevypadá to, že by  se chtěla usadit, spíš pořád poletovat :D

21 Chenda Chenda | E-mail | Web | 21. května 2014 v 20:55 | Reagovat

Bůh ti žehnej za takové přesvědčení. Mě samotného (věk:18 let Status: vyvrhel společnosti) něco takového, jako "singles" nejen irituje, ale přijde mi to mimo jiné i hrozně nezodpovědné. Když to vezmu samo o sobě, tak to tak hrozné není. Jsou lidé, kteří prostě nedokážou žít s partnery, mají pro to své důvody.

ALE... Dnešní generace (až na pár málo výjimek) je tak hrozně absolutně zhovadilá a zničená, rozbitá a bez života... Říkají užívat si života, ale přitom nevidí, jak uboze vypadají... Když vezmu příklad pravých "singles", tak to byli prokletí básníci... Většinou cestovali zemí, kouřili hašiš a skládali básně... Ač se s kouřením hašiše neztotožňuji, tak to alespoň mělo nějakou "grácii"...

Dnes to jsou poblití od hlavy až k patě vyhulení parchanti, kteří se v osmnácti nechovají ani zbla dospěle a smějí se slovu - jsoucno - Protože jejich slovní zásoba je skládá asi z 350 slov, 50 z toho jsou nadávky a 100 názvy drog a alkoholu.

Takže, abych se vrátil, nezodpovědné to beru z jednoho hlediska a to, že jsou tak sobečtí, že nemyslí na nic jiného než jen sami na sebe. (Už jen to, že to asi budou kámoši až za hrob, že?), tak děti, výchova, manželství, zachování rodu, morální hodnoty, etika, slušné chování jim neříká zhola nic.

Řeknu, že jsem sám, má to několik důvodů, (pokud někoho zajímají, nechť se ptá), ale nechci, aby to tak pokračovalo do budoucna.

Když vidím kluka se svoji slečnou, jak vchází do dveří, nasere se před ní, div jí dveře nezabouchne před xichtem, mám chuť té dívce dveře podržet a potom mu rozbít hubu. Ale... Co jsme chtěli, to máme... Rovnoprávnost... V Americe by vás za to klidně zavřeli, protože... nechápu... Obrácený feminismus?

Pokud vás/tě to zajímá, mám tu dva články, ve kterým se do toho pouštím... Jestli nechceš, nemusíš je číst, nenutím tě :D

http://chendoviny.blog.cz/1403/ztracena-de-generace

http://chendoviny.blog.cz/1403/dej-trochu-lasky-poprve

22 Tea Tea | E-mail | Web | 21. května 2014 v 21:46 | Reagovat

Hodně zajímavý článek :) Četla jsem ho opravdu od první věty do poslední naprosto uchváceně :) Mám na to úplně stejný názor, na co si někde užívat svobody, párty, alkoholu a milenců, když vlastně je ta osoba ,,sama", taky jsem už 4 roky sama, vlastně jsem takový normální vztah neměla, kdy bych přišla večer domů přitulila se k někomu, kdo by na mě čekal s večeří, se svíčkami a hezkou hudbou, políbil mě a naslouchal mi. Bude mi 20 a jsem stále sama a štve mě to, bolí mě to a nesnáším ty dny, kdy na mě příjde taková depka, že si říkám, sakra, jak dlouho budu ještě sama, jak dlouho ještě potrvá než poznám lásku, lásku se vším všudy. Pěkný článek :)

23 ťáuHovno ťáuHovno | Web | 22. května 2014 v 9:14 | Reagovat

Zaujímavý článok, z každého "rohu" článku pravdu vykúka.

24 Irith Irith | Web | 3. prosince 2014 v 18:55 | Reagovat

Nevím, já mám kluka nemám. Mám "jen" nejlepší kamarádku, kterou nadevše miluji (ale obě jsme heterosexuální) a naprosto mi to vyhovuje. Prostě mě teď kluci nějak nezajímají. Ne že by se mi nelíbili, jen mě prostě nezajímají.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama