Hvězdy nám nepřály

13. srpna 2014 v 4:44 | Lúthien Tinúviel |  Sleduju

Na romantická dramata většinou nekoukám, není to můj šálek čaje, navíc když je ve hře ještě nějaká nemoc. Na film mě vytáhly kamarádky a já myslela, že půjdeme na něco jiného. Ale řekla jsem si, že dám filmu šanci a nelitovala jsem. Nedostavilo se sice žádné velké nadšení, ale byl to příjemný film s několika opravdu dobrými momenty. Musela jsem nad tím přemýšlet docela dlouho, než jsem byla schopná si na něj udělat názor. Nakonec bych tenhle film zařadila do poličky s názvem "neurazí, nenadchne".

"Nemůžete ovlivnit to, jestli vás někdo zraní. Ale můžete si vybrat toho, od koho se zranit necháte."

Poster k filmu Hvězdy nám nepřály


Hazel Grace od dětství bojuje s rakovinou. Díky přístroji, který ji pomáhá s dýcháním, je schopná žít celkem normálně, ale musí počítat s realitou - že může kdykoliv zemřít. Její rodiče, kteří ji někdy projevují až přehnanou péči, jí nutí chodit na podpůrné skupiny. Tam se setká se sympatickým mladíkem Gusem, který přišel kvůli rakovině o nohu. Ti dva se rychle spřátelí a zamilují se do sebe. Hazel si ale snaží Guse držet od těla, protože má strach, že může kdykoli zemřít a tak k sobě nechce poutat lidi. Doslova o sobě prohlásí, že je granát, který může kdykoli vybuchnout. Ale Gus se nemíní jen tak vzdát a chce si její lásku zasloužit. Zařídí ji, aby mohla jet do Holandska, kde žije její nejoblíbenější spisovatel - Peter Van Houten, který napsal knihu Císařský neduh. Hazel touží získat odpověď na otázky, které si o knize kladla celý život. Když však za spisovatelem konečně dorazí, zjistí, že je to opilec, který jim nehodlá nic říct. Zklamaná Hazel nakonec pochopí, že si na otázky musí odpovědět sama. Konečně odhodí svůj strach a dovolí si milovat a být milována. I když spolu Hazel a Gus mohou kvůli své nemoci strávit jen krátký čas, rozhodnou se ho prožít naplno a být vděční za lásku, kterou mohou prožívat.

Hned v úvodu nám film slibuje, že neuvidíme žádné sladkobolné drama, že nepůjde o pohádku s dobrým koncem, ale že se naopak film na otázku smrtelné nemoci bude dívat realisticky a s nadsázkou. A to se mu opravdu většinu času docela dobře daří. Hazel je správně sarkastická a Gus je prostě dokonalý gentleman s velkým smyslem pro humor. I když se jedná o film na hodně vážné téma, je zde spousta scén, u kterých se můžete nahlas zasmát. Výborná je například scéna, kdy se Gusův nevidomý kamarád snaží vyrovnat s rozchodem a tak mu Gus na odreagování dovolí ničit jeho trofeje. Zatímco se Hazel a Gus snaží komunikovat, tenhle kamarád za nimi poskakuje a mlátí trofejemi o zem. Dašlí perfektní scéna je ta, kdy Haze a Gus vezmou stejného kamaráda házet vajíčka na auto jeho bývalé dívky. Ke konci už ale film přeci jen začíná upadat do sladkého dojáku, který se snaží z lidí vyždímat slzy. Škoda, že je konec trochu moc natahovaný a příliš sentimentální.

Řekla bych, že se nakonec přeci jen o pohádku jedná. O pohádku o jedné lásce, které hvězdy prostě nepřály a tak musela skončit příliš brzy. Přesto ale byla tak dokonalá, že ji neprožijí ani mnozí lidé za celý život. A tak nás film nechává s úvahou nad tím, jestli je důležitější kvalita života, než jeho délka a co je vlastně v životě důležité. A taky o tom, že není důležité, jestli si vás bude pamatovat celý svět - pokud zůstanete v srdci těch nejbližších, nikdy neupadnete do zapomnění.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Tai Todd Tai Todd | Web | 13. srpna 2014 v 12:19 | Reagovat

je fakt, že knížka ale i film, už nedostane tolik lidí, protože na podobné téma vzniká víc a víc děl. Četla jsem knížku v angličtině, protože se u nás ještě v tu dobu nedala koupit a docela se mi líbila, je asi fakt, že číst ji teď, kdy je docela propíraná, dík té medialitě by mě asi tolik nechytla. Film nebyl špatný, ale souhlasím s tím koncem, to už bylo takové klišé , i když to nebyl happy end. Alke nebylo to špatné, to zase ne.

2 D@ve D@ve | E-mail | Web | 15. srpna 2014 v 23:27 | Reagovat

Moc pěkná recenze! :-) Napadá mě k tomu několik výroků, které jsem různě slyšel nebo četl a hluboce se mě dotýkají:
Mysli globálně, miluj lokálně.
Práce není to, čím si vyděláváme na živobytí, ale co děláme se životem.
Bohatý člověk není ten, kdo má nejvíc, ale ten, kdo se raduje z toho, co má.

3 Genesis Genesis | Web | 16. srpna 2014 v 10:27 | Reagovat

Pěkná recenze! :) Knížka se mi zas až tolik nelíbila, ale film to byl poměrně pěkný. Nejsem moc na romantické filmy, takže je to ode mě docela pochvala. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama