Práce prodavačky

7. února 2015 v 21:49 | Silwiniel |  Myslím
Když jsem odešla z vysoké školy a hledala jsem si práci, musím se přiznat, že jsem se bála. Měla jsem strach, jak to v nějaké práci zvládnu, jestli mi to půjde, jestli to tam nebudu kazit a hlavou se mi honila spousta dalších hororových myšlenek. Práci jsem potřebovala rychle. Řekla jsem si, že na začátek si raději zvolím něco jednoduchého, na co si troufnu i se svým nedostatkem sebevědomí. Nakonec jsem tedy začala pracovat v obchodě s puzzlemi a stolními hrami. Tuhle práci už dělám rok a 3 měsíce a musím říct, že jsem po té době hodně znechucená. Samotná práce je vlastně docela hezká. Baví mě učit se pravidla nejrůznějších her a poté je vysvětlovat lidem. Jenže v praxi to vypadá úplně jinak.



Lidé se vždycky usmějí, když jim řeknu, kde pracuju a zeptají se, jestli si můžu sama hrát a zkoušet hry. Ne, nemůžu. Všechny jsou zabalené v krabicích, na ukázku jich tu máme velice málo. Součástí mé práce je psát o hrách články a vkládat je na internet. Občas se mě někdo zeptá, jak můžu psát článek o hře, kterou jsem nehrála. Můžu. Mám napsáno už 630 her a hrála jsem z nich minimum. Pokud má člověk napsat 5 článků denně, je opravdu nemožné si všechno zahrát. K otevřeným hrám se prostě nedostanu, není kde, není jak. Několikrát jsem byla v klubu deskových her, kde jsem si hry vyzkoušela, ale to byla má soukromá aktivita ve volném čase.

Jak tedy vypadá ve skutečnosti práce prodavačky deskových her a puzzlí? Sedíte celý den v obchůdku v obchodním centru, nudíte se, nemáte co dělat a dovnitř za den vejde minimum lidí. A ti, kteří vejdou, často ani nepozdraví. Psala jsem už jeden článek o druzích zákazníků. Jsem teď ale z lidí znechucená čím dál víc. Často mi ani neodpoví, když je pozdravím. Pak odejdou, aniž by řekli alespoň "na shledanou". Už jsem upustila z toho, abych byla nějak přehnaně aktivní. Lidi pozdravím, nechám je rozkoukat a teprve po nějaké chvíli se zeptám, jestli jim můžu nějak poradit. Odpověď, kterou slýchám stokrát denně, je "ne, jen se dívám". Připadám si tu hrozně zbytečná. Místo mě by tu klidně mohl být jen nějaký stroj, u kterého by si zákazníci zaplatili vybrané zboží. Na co se učím pravidla všech her, když se lidé cítí pomalu dotčeně jen z toho, že je pozdravím? Často mi jen na prosté "dobrý den" odpovídají "ne, ne, jen se dívám". Začínám být čím dál víc pasivní, radši si zalezu dozadu do krámu a na lidi se snažím nemluvit. Překonávám touhu jim radit, když vidím, jak se bezradně rozhlížejí kolem. Dokonce i když to vypadá, že něco opravdu usilovně hledají, většinou mi řeknou, že se jen dívají takovým tónem, jako by mě posílali tam, kam slunce nesvítí. Stejně mě nejvíc udivuje ta absence slušného chování, že dospělí lidé nedokáží ani pozdravit, když někam vejdou.

Je to hrozně osamělá práce. Člověk by si myslel, že když prodává, bude neustále v kontaktu se zákazníky a bude mít lidí dost. Ale opak je pravdou, vlastně tu dvanáct hodin sedím sama, nemám pořádně co dělat a to nic nedělání je podle mě ještě horší, než mít práce až příliš. Možná, že někomu by vyhovovalo sedět v teple, nic nedělat a brát za to peníze. Mně to nevyhovuje. Chci něco dělat, chci mít dobrý pocit z odvedené práce, chci se cítit užitečná. Ráda bych se věnovala něčemu, co mě těší a baví.

Teď si hledám novou práci a pevně věřím, že ji brzy najdu a že mě bude těšit víc, než ta současná. Umím si představit, že by mě tahle práce bavila víc, pokud bych tu nebyla pořád sama a měla nějakého kolegu nebo kdyby aspoň chodilo víc zákazníků, kteří by se o hry opravdu zajímali. Ale tohle, to je prostě ubíjející a nemůže to bavit nikoho. Tak mi držte palce, ať mi to vyjde :)
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 7. února 2015 v 22:03 | Reagovat

A jaká práce by tě bavila?:)

2 Silwiniel Silwiniel | Web | 7. února 2015 v 22:12 | Reagovat

[1]: Úplně nejideálnější by byla lektorka angličtiny. Ale to zatím asi ještě nepůjde, tak klidně nějaká administrativa, asistentka nebo něco na ten způsob...Hlavně nic, kde budu sedět celej den sama a nebudu mít co na práci :D

3 TlusŤjoch TlusŤjoch | E-mail | Web | 7. února 2015 v 22:14 | Reagovat

Nechť ti nová práce přinese více radosti.
Lidé už, zdá se, nepuzzlí.

4 Vikomt Vikomt | E-mail | Web | 7. února 2015 v 22:29 | Reagovat

Koukám, že jsem také ten "zlý" zákazník, ale já obsluhu zdravím, dokonce se i loučím. Jen nepotřebuji pomoc.

Spíš mě často zaráží obsluha, co vražedně čumí a neřekne na dobrý den ani bů. :D

5 Olivka Olivka | Web | 7. února 2015 v 23:01 | Reagovat

Zdravím, dokonce obvykle říkám i na shledanou, ale vždycky mi přijde nesmírně líto, když prodavačce s úsměvem odpovídám "jen se dívám, děkuji". Protože z toho mého očumování a zabíjení času nic nemá, žádná tržba, žádný plusový body za plnění, prostě nic. Ach, jsem rovněž špatný zákazník.
Přeji Ti, abys našla, co hledáš. Nebo aspoň něco hodně podobnýho. Dobrou přestupnou stanici. Prostě tak :-)

6 Blanka Blanka | Web | 8. února 2015 v 7:56 | Reagovat

Lidi jsou nevychovaní,to bohužel není nic nového.Pracovat s nimi není žádný med.Dělala jsem brigádně v supermaketu na pokladně a je to můj nejhorší zážitek.To jsem už víc byla spokojená na uklízecí brigádě(No jo,kancli a záchody musí taky někdo uklidit;)).

Sekretářek a asistentek je jako máku a tahle místa se drží.Pokud tě práce nenaplňuje,tak co se dá dělat.Mně by se v takovém krámku líbilo,ale zas kdybych se tam jen kopala do zadnice :-/ No těžko říct.

7 Hanyuu Hanyuu | Web | 8. února 2015 v 8:58 | Reagovat

Já jsem momentálně ve stavu hledání práce. Je to strašný, nikde nic není. Ale jak jsem byla brigádně v tom knihkupectví, bylo to tam úplně jiný. Lidi sami chodili, když něco potřebovali, ptali se... A to jsem ani nebyla prodavačka, spíš jsem se vpředu v obchodě jen tak mihla a většinu času dělala objednávky z eshopu vzadu v krámě. Ale pokaždé, když jsem náhodou byla přímo v obchodě, našlo se hned několik lidí, co se samo na něco zeptalo a chtělo s něčím poradit.

Ale přeju ti hodně štěstí v hledání práce. Bude ho potřeba. Najít si něco pořádného je děsný, sama to vidím. :-?

8 Vikomt Vikomt | E-mail | Web | 8. února 2015 v 9:40 | Reagovat

[5]: To se pleteš. V některých prodejnách jim kazíš statistiku. Ten přístroj u vchodu, co řve, když nemáš správně odkódován výrobek nebo na něm někde zůstal čip, zaznamenává příchody a odchody zákazníků. Z toho se sestavuje statistika v kontextu s prodejem - pokud si nic nekoupíš, je to pro zaměstnavatele možná známka, že je špatná prodavačka nebo ji seberou premie. ;-)

9 Vlasta Vlasta | E-mail | Web | 8. února 2015 v 10:19 | Reagovat

Na jednu stranu chápu zákazníky - sama se často chodím do obchodů jen dívat, ohřát, nebo když nevím, co s časem, ale na stranu druhou je mi jasné, jak se v takovém prostředí musíš cítit...

10 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 8. února 2015 v 11:40 | Reagovat

Já si taky raději vybírám sama, ptám se jenom když opravdu vím, co chci a co potřebuju. Nebo když nemají mou velikost (v případě oblečení a bot :D).

Jako prodavačka bych asi dokázala pracovat jenom někde ve zdravé výživě nebo nějakém eso obchodě, kam chodí lidé více "alternativnější", kterým bývá více do hovoru :D

[2]: držím palce, ať ti ta lektorka vyjde! :)

11 eazi eazi | Web | 8. února 2015 v 12:34 | Reagovat

Pracovala jsem brigádně jistý čas v prodejně se sportovním oblečením a vybavením. Nestávalo se mi často, že by mi někdo na pozdrav neodpověděl. A ani mě moc často nezaháněli, když jsem se zeptala na pomoc. Myslím si, že vše je o tom, jak prodavačka působí a jak přijde. Pokud přijdu (jako zákazník) do obchodu a už od vstupu cítím, že tu nejsem vítána, mizím stejně rychle jako jsem přišla. Stejně tak otázky je potřeba umět klást a nenápadnými (nevtíravými!!) otázkami zjistit, co by zákazník chtěl a co by se mu hodilo. Ale na to jsme měli několik školení.
Ta práce mě bavila a myslím, že to na mě bylo vidět.
Pokud tě ta práce nebaví, tak si skutečně najdi něco jiného. Ty se v tom trápíš a lidé tě vnímají negativně a chovají se k tobě hnusně, protože to z tebe vyzařuje... :-(

12 Jíťa Jíťa | Web | 8. února 2015 v 14:47 | Reagovat

Zní to celé velice smutně... Až jsem najednou ještě víc ráda za svoji stáž :D
Je pravda, že lidi jsou nevychovanci, pozdravit je slušnost. A to, že nechtějí poradit... asi si myslí, že ví nejlíp, co hledají, a připadá jim, že radit si nechávají jen takoví ti hloupí a neschopní a nechtějí si tak připadat...
To máš podobné, jako když jdu strejdovi dávat do pořádku PC... Všecko ví nejlíp, několikrát mě u práce seřve a když mu nakonec vrátím PC v provozuschopném stavu, tak jen zamručí že "tak teda dík, no..." :D
Přeju hodně štěstí s hledáním lepšího místa!! :) A hlavně si trošku víc veř, dělá to hodně ;)

13 Péťa Péťa | E-mail | Web | 8. února 2015 v 17:52 | Reagovat

Moje kamarádka dělala přes léto brigádu v krámu s oblečením, tuším, že to byla Terranova. Měla sice hodně práce, ale přesně jak říkáš, strašně jí rozčilovali lidé. Přestože se tam prodávají levné věci, pořád jim tam někdo kradl, neustále museli volat policii a s někým se dohadovat a hádat.
Držím palce, aby se ti podařilo sehnat nějakou lepší práci, ve které bys byla šťastná.

14 Rogue Rogue | Web | 8. února 2015 v 19:25 | Reagovat

Opravdu to nezní ani trochu zábavně, celou pracovní dobu prosedět někde v koutku a bát se pomalu pozdravit nebo nabídnout svoje služby, to musí být hrozně ubíjející :D
Na druhou stranu, co jsem si zažila skrz praxe (práce s lidmi), kdy musíš být neustále v poklusu a ve střehu, každému se věnovat (tím myslím spíše věnovat se několika lidem najednou) je taky nápor na nervy a občas jsem měla pocit, že mi přeskočí a snad docela ráda bych si zalezla do tichého krámku s puzzlíky :D Všude je něco, něco co člověka těší, něco co jej ubíjí.
Držím palce, aby se hledání zadařilo! :-)

15 Luz Luz | 8. února 2015 v 19:27 | Reagovat

Taky jsem ten typ zakaznika, co si nejradsi veci v obchode prohlidne sam, aniz by tam na me mluvili. Jen kdybych uz predem vedela, co chci, tak bych se zeptala prodavacky. No a ohledne te prace mne prave tohle neprijde vubec spatne, je spis vyhoda, ze je to tam klidnejsi a ne neustale narvane zakazniky jako treba nekde v supermarketu. I kdyz nekdy to muze byt nuda, ale celkove by mne tohle asi nevadilo (nejsem moc komunikativni). Tezko odhadnout jako prodavacka, jestli mas nabidnout pomoc nebo ne; nekoho otravuje, pokud si ho prodavacka nevsima, a jini zas naopak oslovovani byt nechteji.

16 Sugr Sugr | E-mail | Web | 9. února 2015 v 18:32 | Reagovat

Práce prodavačky je hodně náročná, sice jsem jí nikdy nezkoušela, ale byla jsem jednou měsíc na brigádě v obchodě. To byla makárna! Ale byla jsem ráda, že jsem si mohla za korunky koupit něco hezkého na sebe! :-)

17 Van Vendy Van Vendy | Web | 9. února 2015 v 22:15 | Reagovat

Je fakt, že sedět a nudit se je na houby, i když je to placeno. Horší je, že máš pocit, že jsi tam k ničemu (i když, i to by ti mohlo být jedno, pokud jseš za to placena).
Spíš si myslím, že jsi zdeptaná z toho, že lidi jen obcházejí a nekupují. Sama jsem taky příšerný zákazník, protože bych nekoupila, ale z toho důvodu ani do obchodu nechodím.
Na druhou stranu, pokud jsem momentálně při penězích,tak mi zas není líto něco utratit a dát někomu vydělat - nejlépe v obchůdcích, které nemají tak horentní obraty jako markety.
Ale myslím, že pro tebe je nejvyšší čas hledat něco nového, než se ti ta práce zhnusí natolik, že budeš vstávat a bude ti špatně od žaludku.
Na druhou stranu, jsou práce, ze kterých by ti bylo špatně od žaludku už daleko dřív. Taková pracovnice za přepážkou (poštovní) má mimo jiné za úkol, lákat lidi, aby uzavírali smlouvy na finanční produkty. A když nesplní kvótu, tak jí strhnou nějaké peníze. Jako sorry, ale tohle je vážně práce k blití, proti tomu tvé vysedávání v obchodě je malina. Nic ve zlým.

18 jacksons-stories jacksons-stories | 11. února 2015 v 19:56 | Reagovat

prodavač celkově je taková nevděčná práce, leč potřebná.

(pokud máš chvilku, chtěla bych tě poprosit o laskavost. podívej se na můj blog, mám tam jednu povídku a chci jen slyšet názor, protože moc hezky píšeš a myslím, že bys mi dokázala poradit.)

19 Irith Irith | Web | 12. února 2015 v 20:48 | Reagovat

Chápu. Mě by to taky nebavilo. A nemůžeš si tam třeba vzít knížku a číst si?

20 Clarissa Clarissa | Web | 12. února 2015 v 21:47 | Reagovat

Nkdy jsem si neuvědomila, jak se tihle prodavači/ky asi cítí. Asi je teď bude mít ve větší úctě. 8-O

Soucítím s tebou - vím, jak moc ubíjející pocit to je, když prostě sedíš a čumíš d blba a nemáš co na práci - na druhou Irith má pravdu. Nemůžeš si tam vzít knížku nebo třeba notebook/tablet? Já tyhle situace právě knihou řeším - a velice dobře se  mi to osvědčilo. Na druhou stranu uznávám, že číst takhle každý den několik hodin v kuse nejde, občas musíš protáhnout pazoury...

Přeji hodně štěstí s hledáním nové práce. :-)

21 Silwiniel Silwiniel | Web | 12. února 2015 v 23:09 | Reagovat

[19]: Číst si máme zakázáno, stejně jako používat tablet nebo chodit na netu na jiné než pracovní stránky. V obchodech je i kamera, na které je všechno vidět. Můžu to na vlastní nebezpečí dělat akorát tajně...

22 Iris Iris | E-mail | Web | 14. února 2015 v 9:17 | Reagovat

Když to vezmu z pohledu zakázníka, vadí mi, když ještě jsem ani nepřekročila práh obchodu a prodavačka se mě ptá, co si přeji....to nesnáším, kdyby mě aspoň nechala rozkoukat. Samozřejmě když jdu za určitým cílem, vezmu si to sama a rovnou jdu k pokladně.
Pak je tu pravý opak prodavaček, ne jen, že neodpoví na pozdrav, ale jsou vyloženě otrávené, když se na něco zeptám, připadá mi, že je obtěžuji, tak se nakupuje velmi špatně.
Pokud potřebuji poradit, prostě se zeptám, s tím problém nemám.

Když to vezmu z pohledu prodavačky (byla jsem 8 let v obchodě) tak je to přesně, tak jak píšeš, někteří pozdraví, druzí vůbec, někdo se zeptá,jiný tě odbude, je to tak.
Já pracovala v květinářství a tam většinou lidé přišli a koupili, ale taky byli protivní. přesto jsem se pořád usmívala a v duchu jsem si myslela svoje.

Člověk si holt nevybere.

Já se snažím chovat hezky, ať už z pozice zákazníka, či prodavačky, hodně ale záleží na druhé straně, jak rozhovor bude probíhat.

23 Van Vendy Van Vendy | Web | 15. února 2015 v 14:25 | Reagovat

[21]: Jo tak tohle je buzer. Někde to tak funguje, prostě i kdyby sis měla nudou ukousat prsty a v obchodě nebyla ani noha, nemůžeš udělat nic jiného, než civět na dveře nebo přerovnávat zboží.
Stejně si myslím, že ty nejsi ani prodejní typ, spíš by ti svědčila nějaká práce v zázemí, administrativa nebo tak něco. Ale takovou práci sehnat není zas tak lehké... i když, ty jako mladá holka po škole, se znalostí angličtiny, máš větší možnosti. 8-)

24 Baruš Baruš | E-mail | Web | 18. února 2015 v 20:59 | Reagovat

Přeju ti hodně štěstí s hledáním nové práce, doufám, že najdeš něco lepšího! I když si myslím, že prodávat v supermarketu je o hodně hodně horší...

Ale teda když mi chce někde prodavačka poradit, tak jí taky většinou řeknu, že se jen dívám, někdy dokonce radši z obchodu uteču...:D Ale zdravím vždycky.

25 D@ve D@ve | E-mail | Web | 23. února 2015 v 14:38 | Reagovat

A daly by se ty pracovní stránky nějak vylepšit? Že bys třeba přišla s nějakými návrhy a když by se to šéfovi líbilo, mohla bys nudu zabíjet tvůrčí činností?
A můžeš si třeba psát na papír, nebo kreslit? :)

26 Jana Jana | E-mail | Web | 23. února 2015 v 20:28 | Reagovat

K tomu zdravení - jednou jsem se podivila nad tím, že mne dítě nepozdravilo (velmi slušně a mile!) a jeho maminka mne nazvala arogantní krávou, co si něco kompenzuje :D Takže tolik ke zdravení lidí. Držím pěsti s novou prací :)

27 Veki Veki | E-mail | Web | 13. března 2015 v 20:00 | Reagovat

Já zrovna před Vánoci byla asi v dost podobném obchodě, ve kterém pracuješ. Byli dva prodávající - kluk a holka. Koupila jsem tam 2 hry.
Moc Ti přeju, abys našla práci, která Ti bude vyhovovat. :-)

28 Kája Kája | Web | 23. června 2015 v 10:11 | Reagovat

Tak aspoň už budeš celý život vědět, jakou práci nebrat. :D

29 Elis Elis | Web | 27. srpna 2015 v 9:39 | Reagovat

Mám podobnou práci, akorát v obchůdku s broušeným sklem, a přesně jak popisuješ- kolikrát i bez pozdravu mě hned odpálkují, že se dívají, přitom my to zboží známe nejlépe, tak bychom jim usnadnily hledání. A s tím (ne)utíkáním času je to opravdu hrozné, nejhorší je to neustále sledování hodinek a ta ručička se ne a ne posunout ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama