Květen 2015

Výlet na Kunětickou horu

31. května 2015 v 13:19 | Silwiniel |  Žiju
Minulou neděli jsme se rozhodli, že si uděláme menší výlet ke Kunětické hoře, kolem které pořád jezdíme cestou do práce. Můj milý vytáhl z kůlny dvě stará kola, trochu jsme je oprášili a vydali se na cestu. Už jsem na kole neseděla pár let, ale naštěstí jsem si vzpomněla, jak se to dělá a jelo se mi docela dobře ( i když se na mé kolo muselo nasadit prastaré kožené sedlo z rozpadlého kola, abych dosáhla nohama na šlapky :D ).



Hra o trůny - Pátá série

24. května 2015 v 19:45 | Silwiniel
Nemám slov. Nebo vlastně mám. Spoustu naštvaných a zklamaných slov. Viděla jsem zatím šest dílů páté série a převládá ve mně pocit, že se jedná o nějaký špatný vtip.

Pro začátek musím říct, že Hru o trůny mám opravdu hodně ráda v knižní podobě, přečetla jsem všechny dosud vydané díly. Co se týče seriálu, tak se mi taky hodně líbí, tedy alespoň čtyři série. Samozřejmě mi tam vadí nadbytečná přítomnost erotických scén, bez toho bych se obešla, ale to je prostě HBO, takže to nemá smysl řešit. Jo, erotických scén je tam hodně, stejně jako dost drsného násilí, nelíbí se mi to, ale i přesto považuju seriál za naprosto skvěle zpracovaný. To, co je na knihách i seriálu nejlepší, jsou výjimečné postavy, které nejsou vůbec černobílé, ale naopak jsou mistrně popsané, můžete s nimi prožívat všechny jejich vnitřní zápasy. Jsou to prostě uvěřitelné postavy, realisticky zpracované. A stejně tak je perfektní i děj, ve kterém je spousta nečekaných zvratů, nejedná se o žádnou pohádku, ale když některá postava udělá špatné rozhodnutí, tak za to zaplatí a ani ty nejoblíbenější postavy nejsou v bezpečí, ale kdykoliv mohou zemřít, což čtenáře nebo diváka udržuje v trvalém napětí.

Čtyři série seriálu se knižní podoby drželi dost věrně. Sem tam se objevila nějaká odbočka, výmysl, vynechání nebo přidání nějaké maličkosti. Nejednalo se však o velké nebo zásadní změny. Hlavní děj se odvíjel podle knih a myslím si, že právě proto byl seriál tak skvělý. Ale s pátou sérií přišla velká změna. Už se nejedná o malé odbočky od děje, ale naopak se seriál knihy nedrží skoro vůbec. A v některých případech si myslím, že to bylo velmi neštastné rozhodnutí. Najednou mi připadá, že se postavy chovají nelogicky, že všechno působí nevěrohodně a přestává mě samotné sledování bavit.

Kočičí noci - Blanka Jirušková

19. května 2015 v 19:06 | Silwiniel |  Čtu
O tom, že se v Levných knihách dají najít poklady, jsem psala už mnohokrát. Tentokrát jsem zamířila do sekce fantasy a snažila se najít něco zajímavého. Zaujala mě krásná obálka knihy Kočičí noci, ale na obálky já většinou moc nedám. Kniha ale vypadala celkově přitažlivě a tak jsem si ji za těch třicet korun vzala a rozhodně jsme nelitovala!


Jarní květinové makro

15. května 2015 v 19:33 | Silwiniel |  Fotím
Je to se mnou špatné...jakmile přijde jaro, začnu pobíhat venku s foťákem a plazit se v trávě. Možná, že už jsem podobných fotek vyfotila spoustu, ale stejně mě to nepřestává bavit. Kytiček se prostě nemůžu nabažit. Takže se připravte na jarní květinovou záplavu :D

Protože jsou fotky, které se dají vložit na blog, příliš malé, nahrála jsem zároveň všechny na svůj účet na DeviantArtu, takže když kliknete na fotku, můžete si ji prohlédnout v lepší velikosti.


Beltain 2015

8. května 2015 v 20:52 | Silwiniel |  Žiju
Nebojte se, nezapomněla jsem na vás, jen jsem teď toho měla nějak moc, takže jsem si ani nestihla sednout k počítači. Ráda bych vám ale povyprávěla o tradiční akci, která se uskutečňuje vždy na přelomu března a května. Nejedná se o žádnou velkou akci, jen pár přátel se sejde někde na chatě v Orlických horách, kde se hoduje, zpívá, hraje a také se chodí na výlety. Je tedy jasné, že s původním keltským svátkem to nemá moc společného, nemusíte se bát, nazí okolo ohně tam opravdu netancujeme. Už jsem byla na Samhainu, který se koná na podzim, ale na Beltainu jsem byla poprvé.

Jako místo konání bylo tentokrát zvoleno Bystré v Orlických horách. V malé vesničce stojí ubytovna Engedi s velkým žlutým sluncem na fasádě. Ubytovna patří církvi bratrské, proto byla každá místnost pojmenována podle nějakého biblického místa a visela u ní cedulka s informacemi, co se na tom místě stalo - spali jsme v Judské poušti (kde byla dost zima), všichni jsme se scházeli v Jeruzalémě a na záchod jsme chodili do Hebronu.

V sobotu jsme po (pozdní) snídani vyrazili na výlet ke zřícenině Frymburk. Cesta vedla chvíli z kopce, chvíli do kopce, jak už to v horách bývá. I přes nepříliš příznivou předpověď bylo počasí příjemné, nepršelo a chvílemi bylo i dost teplo, takže si člověk sundal bundu, aby ji při poryvu studenějšího větru zase oblékl. Jarní příroda kolem byla krásně zelená a sem tam ji zdobily rozkvetlé stromy.