Poraďte, jak nemyslet

21. srpna 2015 v 16:00 | Silwiniel
Poraďte mi, jak nemyslet. Jak si zakázat černé myšlenky, které se v mé mysli odvíjejí a předkládají jednu hororovou situaci za druhou? Neustále se mi v hlavě honí myšlenky typu "co by kdyby?"místo toho, abych se dokázala soustředit na to, co je teď. Chtěla bych mít v mozku nějaké tlačítko, kterým bych myšlenky jednoduše vypnula. To by byla paráda!



A co že se tak hrozného děje? Vlastně nic moc, jen můj nejmilejší odjíždí na deset dní do Indie. Možná si teď říkáte "ježkovy voči, proč s tím tak nadělá, to nevydrží chvíli sama?" a máte pravdu. Nechápu, proč musím být tak přecitlivělá a proč mám takový strach. Kdyby aspoň nejel tak daleko...kdybychom už byli přestěhovaní a měli zařízený byt. Takhle budu muset celý týden strávit v téměř prázdném bytě, kde máme zatím jen to nejnutnější pro přežití, protože jinak bych musela dojíždět do práce z vesnice autobusem, což by bylo neskutečně otravné a únavné.
Kdysi jsem četla něco o pohádce, kde hlavní hrdina dostane kouzelnou cívku s nití. Když zatáhne za nit, odmotá tak kus svého života, může tak bleskově překonat nepříjemné chvíle ve svém životě. Přesně to bych si teď přála. Odmotat celý tenhle týden a mít svého elfa zpátky u sebe, v bezpečí. No jo, jenže nejsem v žádné pohádce. Takže se budu radši snažit upínat svou mysl k tomu, jak to bude fajn, až budeme zase spolu a budeme si společně zařizovat byt, jak budeme montovat nábytek, jak se konečně přestěhujeme a nebudeme muset pořád dojíždět, jak bude skvělý mít nový parkety a žaluzie v oknech. Jo, to jsou ty správné myšlenky a ne si představovat, jak je ztracenej v džungli, kde ho honí tygři.


Lidská mysl je vůbec záludná a často dost nepřátelská věc. Buďto si děláme strach o to, co ještě vůbec nenastalo a třeba ani nikdy nenastane, máme strach z budoucnosti nebo se naopak plácáme v minulosti a trápíme se věcmi, které se už staly a nemůžeme je nijak ovlivnit. Myslet na přítomný okamžik a snažit se na něm vidět něco pozitivního, to je někdy nadlidský úkol. Dělání si starostí jde lehko a vlastně samo od sebe. Zato nepřipouštět si starosti a špatné myšlenky, o to se člověk musí vědomě snažit a je to často pořádný boj. Možná proto je tolik lidí věčně naštvaných a zamračených, protože proč se snažit nějak bojovat s myšlenkami? Ale já si myslím, že to za to úsilí stojí. Snažím se dělat si aspoň malé radosti, abych dokázala ten nepříjemný čas přečkat. Například jsem vešla do knihkupectví a po sto letech jsem si koupila novou knihu, ne v Levných knihách nebo v antikvariátu - a to Hvězdný prach od Neila Gaimana. Film se mi totiž moc nelíbil, ale slyšela jsem, že kniha je mnohem lepší. Tak až mi bude smutno, budu si mít aspoň co číst.

Jo, někdy by prostě bylo nejlepší vypnout mozek a vůbec nemyslet. Jenže jak to udělat?

P.S. Už mám hrozně dlouho rozepsané zážitky z Táboru pomalé chůze, ale nejsem schopná článek dodělat...tak snad se mi to brzy podaří.




 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kelíns Kelíns | Web | 21. srpna 2015 v 16:47 | Reagovat

Já mám takový jednoduchý trik, jak rychle zahnat proud černých myšlenek. Zavřu oči a představím si jak ty zlé věci, na které nechci myslet strčím do skříně. Samotnou skříň zamknu na několin západů a obmotám jí provazy. Nakonec ji vezmu k jezeru, do kterého jí hodím. Nad jezero přiženu pár sněhových mraků, aby hezky zamrzlo.
Dělám to už od školky :D Možná je to zvláštní způsob, ale pomahá mi to. Akorát každý led jednou roztaje.
A jsem si jistá, že těch deset dnů uplyne jako voda a pak se spolu budete mít zase krásně :)

2 laisi laisi | 22. srpna 2015 v 9:58 | Reagovat

Jj, já používám taky dobrou knížku :). A na vzpomínky z tábora se moc těším, už je sem dlouho chodím hledat... :D

3 Jíťa Jíťa | Web | 22. srpna 2015 v 10:30 | Reagovat

Tohle "co kdyby" ma muj mily, porad generuje dalsi a dalsi napady, co by se mohlo pokazit, kdyz ho ceka nejaka neprijemnost nebo jen cosi noveho :D ale uz jsem se ho naucila uklidnovat :D
Ono to je slozite si tohle vsechno co kdyby nepripoustet, presne jak pises. Lehci je se v tom smutku a strachu utopit....
Vsak se neboj, Indie neni vsude takova divocina s tygry a dzungli a beztak je tvuj elf odvazny a skvely bojovnik, co se neztrati a brzo se vrati (proto je to taky elf!) :-)

4 Jíťa Jíťa | Web | 22. srpna 2015 v 19:14 | Reagovat

A mezi tím můžeš dopsat všecky rozepsané články ;) Ono to uteče :)

5 Vlasta Vlasta | E-mail | Web | 22. srpna 2015 v 19:47 | Reagovat

Co by kdyby mě trápí neustále. Je to vlastně tak velký problém, že už i všechny psychoanalýzy jsou na mě krátké. Kromě toho mě navštěvují černé myšlenky v podobě sebelítosti, pověrčivosti a nespravedlnosti.
Snad to přečkáš v pořádku... :-)

6 Monica Otmili Monica Otmili | E-mail | Web | 22. srpna 2015 v 19:50 | Reagovat

Černé myšlenky? tak to jsme dvě, téže bych se této neblahoasti chtěla zbavit. Díky zvláštně pochroumanému vztahu s mámou jsem se těchto temných nitek chytka už jako dítě a vždy, kdy se jen sebeméně cítím huř, už to na mě jde. Nejhorší je, že to je smršř, když se do toho člověk ponoří, skončí v takových myšlenkových magoriích. Díky bohum jsem jim nikdy nezačala věřit, když su byla malá a teď už mnám nbějaké své tipy, jak se toho zbavit. Zjistila sem, že největším přéítelem černomyšlenkářství je ticho. Byť jej vyhledávám rýda, v případě špatného rozpoložení je nežádoucí a na řadu připadá oblíbená muzika, ta mě zatím dostala téměř ze všeho. :-) Anebo šup na počítač a třeba si pročítat blogy, jednoduše zažrat se do něčeho. :-)
Sestřenka navštěvuje Indii pracovně a dle všeho se k nám dostávají jen zkreslené informace a zas tak zlé by to být nemělo. ;)

7 Aredhel Aredhel | Web | 24. srpna 2015 v 0:02 | Reagovat

Rozptylování, rozptylování, rozptylování. Nic jiného asi opravdu nepomáhá... Ale neboj, i když je deset dní dlouhá doba, Indie není nijak zvlášť nebezpečná, bude v pořádku :-)

8 Vendëa Lissësúl Vendëa Lissësúl | Web | 24. srpna 2015 v 12:35 | Reagovat

Ty pocity znám. Vždycky když někdo z rodiny nebo kamarádů někam jedou, mám divný pocit.
Dělej prostě něco, přičemž na to nebudeš myslet. :-) A neboj, bude v pohodě.

9 Evča Evča | Web | 24. srpna 2015 v 13:10 | Reagovat

Někomu prý pomáhá víra. Všechno svěří Bohu a je v klidu. Mně to nejde. Mám teď hodně starostí a taky pořád uvažuju, co by kdyby... co by se mohlo stát, co když tím zklamu okolí, co když nedokážu být taková, jak se ode mě čeká... atd atd. Jsou to hrozný myšlenky. Zkusím tu skříň, ale moc nadějí si nedělám. Nejhorší je to, že vám každý říká, že teď máte nejhezčí období života- začátek manželství, studium... že to už nikdy tak hezký nebude a že vám postupně přibudou starosti. Jestli tohle je krásný klid, asi se jednou zblázním...

10 Evča Evča | Web | 24. srpna 2015 v 19:25 | Reagovat

Díky za tip na film :-) Keiru jako herečku úplně zbožňuju...

11 Elis Elis | Web | 27. srpna 2015 v 9:34 | Reagovat

To je přesně to, ono se to lehce řekne žij přítomností  nemysli na nic špatné, ale realizuje se to těžko. Jak píše většina holek, najít si aktivitu, které tě od těchto myšlenek odkloní- čti, tvoř, vař, uklízej, jdi ven na dlouhou procházku se vyvětrat.

12 Aňa Aňa | Web | 28. srpna 2015 v 22:08 | Reagovat

Naprosto souhlasím, někdy je hodně těžké soustředit se na přítomnost a realitu. Já s tím mám problém celkem často. Tak Ti přeji ať toto období s úsměvem překonáš, protože nic není tak černé jak se zdá :-)

13 Iris Iris | E-mail | Web | 29. srpna 2015 v 17:27 | Reagovat

Ty snad píšeš o mně, mám to úplně stejný. Někdy bych taky nejraději nemyslela.

14 Šárka Šárka | Web | 30. srpna 2015 v 9:25 | Reagovat

Jak pravil náš profesor z filosofie: "Klíč k úspěchu při pečení podle receptu na nejlepší štrúdl na světě je nikdy při tom nemyslet na ledního medvěda." :) A vzhledem k tomu, že dnes je 30., tak se tvůj milý patrně zítra vrací. A ted už přijde jenom to dobrý! :)

15 Van Vendy Van Vendy | Web | 30. srpna 2015 v 17:14 | Reagovat

A myslím, že už se ti tvůj milý každou chvíli vrátí. To je dobře, ne? Těch deset dní uteklo... Ale tvým myšlenkám se nedivím. Opravdu je lehké propadnout obavám a strachu, zejména kdy se k tomu přidají ne zrovna vydařené životní zkušenosti. Ono se líp odolává černým myšlenkám, pokud v životě všechno vychází a klape a život je v harmonii jak s prací, tak s přáteli, tak s rodinou, i se zdravím. Ale po setkání s několika životními prohrami najednou člověk zapochybuje, a ptá se a znovu prohrává, a kde má brát najednou ten optimismus a jistotu?
Nicméně, věci opravdu většinou končí dobře a naše myšlenky jsou silnější než meč. Sami sobě dovedeme někdy ublížit víc, než by se to podařilo jinému. Nemyslet, to se časem naučíš. Potlačit myšlenky, strčit je do šuplíku, vymezit jim smeťák, říct jim - zmizte a dejte mi svátek! Podaří se ti to, žít přítomností a minulost kopat do zadku. Podaří se ti to, Silwiniel, uvidíš.

16 Rogue Rogue | Web | 31. srpna 2015 v 10:07 | Reagovat

Zastavit příval myšlenek a zvlášť těch negativních nebývá vůbec lehké. Můj trik je co nejvíce se zaměstnávat - tedy nesedět doma a neříkat si "A co když...?!" ale vyrazit ven, na kolo, projít se, něco tvořit, uklízet - zkrátka si nedat šanci, aby takové myšlenky přišly!
Snad už je těch deset dní za Tebou a máš přítele v pořádku zpátky! :-)

17 laisi laisi | 31. srpna 2015 v 21:04 | Reagovat

Za deník tábora díky a možná bys mohla napsat poznámku jako "Už je v pořádku doma"? :)

18 Silwiniel Silwiniel | Web | 1. září 2015 v 7:25 | Reagovat

[17]: Ano, je to tak :)

19 Princezna Ivanka Princezna Ivanka | Web | 17. září 2015 v 16:19 | Reagovat

Myšlenky se těžko zastavují, hlavně ty černé. Můžu ti doporučit udělat si jak já říkám intenzivní chvilku, do které koncentruješ úplně všechno, vyřveš se, budeš brečet, klidně kolem sebe kopat a mlátit. Poslední moje taková intenzivní chvilka trvala přes čtyři hodiny, pak jsem byla tak vysílená, že dál už to nešlo. Když jsem se ráno probudila, nebylo to jako před tím, ale bylo to mnohokrát lepší. Nic v sobě nepotlačuj, naopak udělej vše, aby ses všeho zbavila. Držím palce ;-)

20 Gartouzek Gartouzek | E-mail | Web | 29. září 2015 v 10:41 | Reagovat

Prostě nemyslet, jen vnímat. Ó, jak snadno se to řekne nebo napíše. Lidská mysl každého člověka je plná zákoutí, o nichž ani nevíme. Nemyslet, jen vnímat je cesta mnoha mnichů. Někteří odvádějí pozornost od vtíravých myšlenek k pozorování a počítání dechů. Občas to také dělám. Řada lidí si našla vlastní metody, jak ukazuje diskuze. Zajímavé je také cvičení sestav Tchaj Ťi Čchüanu. Mám s tím dobré zkušenosti. Jakmile ulítnou myšlenky, pohyb se rozpadne a člověk se rychle vrací do přítomnosti. Navíc se naučí nadhledu a přestává se trápit tím, co nemůže změnit. Je to cesta dobrá, i když zdlouhavá. Rychlá trvalá řešení neznám. Jó, také je dobré vyhýbat se skeptiků :-( , nedívat se na zprávy plné negativ O_O  a vyhledávat lidi s dobrou náladou. :-) :-) ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama