Listopad 2015

(Ne)malé radosti 13

29. listopadu 2015 v 17:44 | Silwiniel |  (ne)malé radosti
Tentokrát nebudu psát jednotlivou radost ke každému dni v týdnu, ale přináším směsici radostí, které se posbíraly za delší čas. Myslím totiž, že by byla škoda na ně zapomenout.

Večerní světýlka

Protože slunce zapadá už někdy v půl páté, nic nenavodí příjemnou atmosféru tak, jako pár zapálených svíček.


Naše knihovna

25. listopadu 2015 v 18:44 | Silwiniel |  Čtu
S nostalgií si prohlížím svůj článek starý 3 roky, kde jsem vám ukazovala svou knihovičku. Od té doby se toho změnilo opravdu hodně, tu starou knihovnu už dávno nemám, za to mám teď novou velkou knihovnu dohromady se svým milým. Stále v ní však mám jen zlomek knih, které bych si přála vlastnit. Máte-li čas a chuť, pojďte si se mnou prohlédnou naší knihovnu, která je sice skromná, ale zato plná knih, které máme opravdu rádi.



Letopisy Narnie - Lev, Čarodějnice a Skříň

22. listopadu 2015 v 17:07 | Silwiniel |  Čtu
Jednotlivé díly Letopisů Narnie se dají řadit dvěma způsoby - podle toho, jak byly knihy napsány (1. díl je Lev, Čarodějnice a Skříň) nebo podle času v Narnii (1. díl je Čarodějův Synovec). Já se budu držet toho prvního způsobu, tedy pořadí, v jakém byly knihy napsány, protože jsem na to zvyklá a přijde mi to i lepší. To je zdůvodnění toho, proč je tu jako první Lev, Čarodějnice a Skříň.


Příběh vypráví o čtyřech sourozencích - Petrovi, Zuzaně, Edmundovi a Lucince - kteří musí během druhé světové války opustit Londýn, kde hrozí nebezpečí bombardování. Ubytování najdou na venkově v domě starého profesora. Dům je obrovský, plný tajemných zákoutí a tak se ho vydají hned prozkoumat. Objeví jeden prázdný pokoj, ve kterém stojí velká osamělá skříň. Tři starší děti pokoj minou, jen nejmladjší Lucinka se v něm zastaví, aby skříň prozkoumala. Ze zvědavosti vstoupí dovnitř a v tu chvíli začne velké dobrodružství, protože skřní projde do země Narnie, kde vládne věčný sníh a zima, a setká se tam se zvláštním stvořením - Faunem Tumnusem. Faun Lucince vysvětlí, že Narnii zaklela Bílá čarodějnice, proto tam trvá zima už sto let.

Proč je skvělé nebýt single

18. listopadu 2015 v 20:05 | Silwiniel |  Myslím
Neuplyne týden, kdy by se na titulce neobjevil článek na téma "jak je super být single". Začínám si myslet, že jde o nějakou tajnou konspiraci, jako by snad blog podporoval život bez partnera. Proč? To vážně netuším. (I když, jak podotkla jedna nejmenovaná blogerka, možná je teď Standa single). Já jsem psala o nevýhodách single života v tomhle článku. Ale teď jsem se rozhodla, že napíšu článek přesně opačně, tudíž jak je naopak super nežít sám, ale s partnerem. Protože já to tak opravdu cítím, jsem šťastná, že nežiju sama a život se svým milým si opravdu užívám. Tak schválně, jestli můj článek taky vyberou na titulku :D

1. Když přijdete domů, není tam prázdno
Je jedno, jestli domu dorazíte dřív vy nebo partner. Podstatné je, že se tam někdy k večeru sejdete a můžete se přivítat a popovídat si o všem, co se vám ten den stalo. A když zrovna nemáte povídací náladu, můžete spolu prostě sdílet pěkný večer.

Povídání o Letopisech Narnie

16. listopadu 2015 v 21:16 | Silwiniel |  Čtu
Uvědomila jsem si, že ačkoli Letopisy Narnie miluju, nikdy jsem vlastně na blog nenapsala recenze na jednotlivé díly. Rozhodla jsem se, že to musím rozhodně napravit! V následujících článcích tedy můžete postupně čekat recenze na všech sedm dílů mé nejmilovanější fantasy série. Protože takových recenzí existuje určitě spousta, budu se snažit psát především o tom, co se mi na jednotlivých dílech nejvíce líbí, kdo jsou mé nejoblíbenější postavy a podobně; prostě můj pohled na Letopisy.



Slova

11. listopadu 2015 v 19:47 | Silwiniel |  Myslím
"Slova sekají hlouběji než meče"

Slova mají velkou moc. Dokáží nás rozbrečet nebo naopak rozesmát, zranit nás i uzdravit, povzbudit nebo zdeptat. Jedno slovo pronesené v nevhodnou chvíli dokáže zničit vztah nebo přátelství. I když se nám zdá, že slova jsou jen pouhá slova, na kterých nezáleží, opak bývá často pravdou.

Kupec Benátský

5. listopadu 2015 v 20:48 | Silwiniel |  Sleduju
Ráda bych vám napsala o filmovém ztvárnění známe Shakespearovy hry, které mám moc ráda.


Přenesme se do Benátek 16. století, kde vedle zdání bohatství a krásy vládne zkaženost, pokrytectví a lichva. Bohatí měšťané opovrhují židy, kteří žijí v oddělené části města a protože mají zakázáno vlastnit půdu, živí se půjčováním na úrok.
Kupec Antonio chce pomoci svému mladému příteli Bassaniovi, aby se mohl vydat na námluvy ke krásné Porcii a proto si za něj vezme půjčku u žida Shylocka. Ten mu peníze půjčí pouze pod podmínkou, že mu vyřízne z těla libru masa, jestliže mu peníze nesplatí včas. Antonio bezstarostně souhlasí a Bassanio se vydává na námluvy. Získat srdce krásné Porcie ale není tak jednoduché, protože její zesnulý otec ji přiměl slíbit, že si nevezme nikoho jiného, než toho nápadníka, který zvolí správnou ze tří uzamčených skříněk. Jestliže nápadník ve skříňce nalezne obraz Porcie, získá tak i její ruku. Bassanio musí zapojit všechn důvtip, aby zvolil správně.
Mezitím Antonia postihne neštěstí - všechny jeho obchodní lodi ztroskotají a on nemůže Shylockovi zaplatit. Žid, navíc rozzezlený útěkem své dcery, která se provdala za křesťana, je zaslepený nenávistí a chce svou zlost vybít na Antoniovi. Trvá na splnění uzavřené smlouvy a to vymáhá i před soudem. Bassanio se vydává svému příteli na pomoc, ale zdá se, že není způsob, jak jeho život zachránit...


(Ne)malé radosti 12

2. listopadu 2015 v 18:03 | Silwiniel |  (ne)malé radosti
Nejsem sice schopná psát své radosti každý týden, ale jednou za čas se k tomu vždycky odhodlám. Ráda bych přispívala do téhle rubriky pravidelně, ale jestli se mi to podaří, to opravdu nevím...

Pondělí 26. října
Ráno bylo krásná mlha, pouliční lampy svítily teplým oranžovým světlem a všechno působilo krásně tajemně.
Večer jsme šli s mým milým do divadla na představení Mrzák Inishmaanský. Nebyla jsem v divadle už hodně dlouho a tohle bylo opravdu výborné představení, takže jsem si to moc užila. Určitě vám o něm ještě napíšu víc v samostaném článku.



1. listopadu

1. listopadu 2015 v 20:03 | Silwiniel |  Fotím
Doufám, že vás ještě neomrzely moje fotky na téma podzim - mě totiž zatím zdaleka ne! Dneska bylo venku nádherné počasí, takže jsem nevydržela sedět doma a vydala jsem se na fotografickou procházku.

Kéž bych jen dokázala zachytit tu okolní nádheru a pravou podzimní atmosféru. Když jen stojíte pod stromem, hledíte do jeho koruny a pozorujete zlaté listí, jak pomalu krouží vzduchem a padá na zem. Když paprsky slunce prozařují křehké lístky a vše je plné jemných barev. Připadám si najednou bezmocná, protože bych to kouzlo okamžiku chtěla zachytit a předat do jedné obyčejné fotky, ale nevím jak. A přesto, myslím, že alespoň trochu se mi v některých fotkách ten dnešní prozářený den podařilo zachytit.