Říjen 2016

(Ne)malé radosti 19

30. října 2016 v 19:01 | Silwiniel |  (ne)malé radosti
Tento týden se mi radosti psaly docela snadno, protože jsem se na FB zapojila do pozitivní výzvy, do které mě nomimovala kamarádka. Na FB nejsem příliš aktivní a do takových věcí se nezapojuji, ale tohle se mi moc líbilo. Když se zapojíte do výzvy, máte za úkol každý den zveřejnit tři věci, které vám udělaly radost a to po dobu jednoho týdne. Dnešním dnem pozitivní výzva končí a tak vám své radosti přináším i sem na blog.



Samhain 2016

27. října 2016 v 19:50 | Silwiniel |  Žiju
Jako každý podzim, i letos jsme vyrazili na Samhain, tentokrát do Deštného v Orlických horách. Měla jsem strach, že bude při nejlepším pořád zataženo a v nejhorším bude pršet, takže ani nevytáhneme paty z chaty. Ale počasí mě příjemně překvapilo a už když jsme přijížděli, hrály kopce kolem nás nádhernými podzimními barvami.




Dotazník pro milovníka knih

16. října 2016 v 16:54 | Silwiniel |  Čtu
Na stránce Bookish Friendship jsem objevila tenhle skvělý dotazník a rozhodla jsem se, že ho musím také vyplnit.

1. Dáváš přednost paperbackům nebo tvrdé vazbě?
Rozhodně tvrdé vazbě! Paperbacky mě někdy dovádí k šílenství, protože se neustále ohýbají a ničí, obzvlášť když si je chci vzít sebou na cestu. Zkusila jsem si koupit látkový obal na knihy, ale příliš se mi nezamlouvá, dá se sice nastavit na různou velikost knihy, ale i tak se pořád svléká a nedrží dobře. Jak mi prostě někdo dá do ruky paperback, může si být jistý, že ho dříve či později zničím :D Takže mám rozhodně mnohem radši tvrdou vazbu.



2. Co piješ při čtení?
Už dlouho jsem si neudělala vyloženě knižní chvilku, kdy bych si třeba uvařila čaj nebo kávu a věnovala se pouze knize. Čtu hodně na cestách nebo před spaním. Tyhle šedivé pošmourné dny ale přímo vybízejí k tomu, aby si člověk takovou pěknou knižní chvilku udělal. Dostala jsem hroznou chuť na horké kakao, zapálené svíčky a nějakou pěknou knihu! To budu muset uskutečnit...

3. Staré nebo nové knihy? Které máš raději?
Mám moc ráda staré knihy, zbožňuju antikvariáty, kde se často dají nalézt opravdové poklady. Líbí se mi vůně starého papíru, ale stejně tak se mi líbí i specifická vůně nově koupené knihy. Je to těžké rozhodování - staré, ohmatané knihy jsou osobité, můžete přemýšlet o tom, kdo je četl před vámi a proč je asi odložil. Ale nové knihy jsou taky moc pěkné. Ve své knihovně mám kombinaci obojího a to je asi nejlepší.

Zimoděj - Terry Pratchett

10. října 2016 v 17:43 | Silwiniel |  Čtu
Stále se snažím splnit to, co jsem si předsevzala - přečíst všechny knihy o Zeměploše, které Terry Pratchett napsal. V knihovně jsme objevila Zimoděje, který mi chyběl v sérii knih o Toničce Bolavé a tak jsem neváhala ani chvilku a pustila jsem se do čtení.

Hlavní hrdinkou knihy je Tonička Bolavá, se kterou jste se už mohli setkat v knihách Svobodnej národ a Klobouk s oblohou. Teď je Toničce 13 let a je v učení u slečny Velezradné, staré čarodějky s prapodivnými zvyky, od které každá dívka velmi brzy uteče. Ne však Tonička, která se hned tak něčeho nelekne. Když se dívka vydá společně s ostatními čarodějkami sledovat Morrisův tanec, stane se něco nečekaného. Tonička nedokáže odolat a přidá se k tanci, čímž naruší rovnováhu mezi zimou a létem a přitáhne k sobě pozornost Zimoděje - ztělesnění samotné zimy. Zimoděj začne po Toničce pátrat a kolem ní se najednou dějí podivné věci. Nejdříve jsou to květy z mrazu a sněhové vločky v podobě Toničky, ale postupně vše nabírá zlověstnější podobu. A když sníh zasype celý kraj a na Křídě umírají jehňata, rozhodne se Tonička zastavit Zimoděje za každou cenu.

http://images.eknihovna.cz/5986937781-5055.jpg


Soukromí v době internetu

5. října 2016 v 18:55 | Silwiniel |  Myslím
Zdá se, že lidé jsou neskutečně zvědaví tvorové. Rádi zjišťují, jak žijí druzí, jak se chovají v soukromí, jak to vypadá u nich doma. Někteří mají potřebu sami sebe porovnávat a srovnávat s ostatními lidmi, jiní hledají idoly, které by mohli následovat a někdo je prostě a jednoduše zvědavý. A přiznejme si to, alespoň maličká zvědavost hlodá v každém z nás.

Zatímco dřív mohli lidé nanejvýš nenápadně nakukovat sousedům do oken, dnes nám dává internet netušené možnosti. Při projíždění Facebooku se dozvíte první a poslední o svých známých (a určitě se najde spousta věcí, které byste radši ani nevěděli). Jste stále bombardováni jejich fotkami z dovolené, fotkami toho, co snědli a uvařili, selfíčky na všech možných i nemožných místech, můžete si přečíst, na co právě myslí, co se jim včera zdálo, s kým se právě rozešli a že jejich děťátko už má první zoubky. (Vždy je tu možnost zrušit si sledování, což hojně využívám). A komu nestačí Facebook, ten má Instagram, Twitter nebo Snapchat (o existenci posledního jsem neměla donedávna ani tušení). Ještě více mě ale v poslední době udivil z tohoto hlediska Youtube.

(Ne)malé radosti 18

3. října 2016 v 18:05 | Silwiniel |  (ne)malé radosti
Než jsme se nadála, je tu už říjen a je čas na další (ne)malé radosti. Ráda bych měla vždy mezi radostmi ještě nějaký další článek, ale tentokrát to nějak nevyšlo.

Pondělí
Úplnou náhodou jsem objevila kanál youtubera Kovyho a musím říct, že už jsem se dlouho tak nezasmála. I když je tahle parodie naprosto šílená, stejně jsou texty mnohem smysluplnější než v originálních klipech.


Úterý
Večer jsme si s mým milým pustily film Návrat velkého blondýna s Pierrem Richardem. Mám filmy s tímhle francouzským komikem moc ráda.

http://img.csfd.cz/files/images/film/photos/036/679/36679820_292e48.jpg?w370h370